Rozdány Ceny děkana 2025
24/11/2025
Cena děkana je každoročně udílena mimořádným semestrálním, diplomovým, teoretickým a výzkumným pracím. Je zároveň reflexí kvality a směřování výuky na fakultě. Nominováno bylo 19 projektů prvních ročníků, 62 ateliérových projektů, 27 diplomových a 8 teoretických a výzkumných prací. O vítězích a vítězkách rozhodovaly dvě odborné poroty. Ateliérové a diplomové projekty hodnotila porota ve složení: Martin Stára (předseda), Jan Čtvrtník, Štěpánka Endrle, Marie Gelová, Dalibor Hlaváček, Zdeněk Chmel a Magdalena Rochová. Porota pro hodnocení teoretických a výzkumných prací zasedala ve složení: Cyril Říha (předseda), Nina Bartošová, Michaela Brožová, Karel Hájek, Dalibor Hlaváček, Irena Lehkoživová a Petr Vorlík.
Autoři a autorky vítězných prací převzali křišťálové sošky navržené absolventkou designu FA Klárou Janypkovou. Ceny děkana za ateliérové projekty byly navíc odměněny šekem na 25 000 Kč a za diplomovou práci 50 000 Kč.
„Ceny děkana každoročně ukazují šíři a kvalitu studentských prací na naší fakultě. Letos opět potvrdily mimořádnou úroveň, citlivost i společenský přesah oceněných projektů. Děkuji porotám za pečlivé hodnocení a gratuluji všem nominovaným, oceněným i jejich vyučujícím,“ říká děkan FA Dalibor Hlaváček.
V kategorii ateliérové práce prvního ročníku zvítězila Iva Filipová ze ZAN Buřičová za projekt Reziduum / vodojem 2.0: experimentální bydlení. Porota ocenila projekt jako mimořádně silný a vyzrálý s vysokou mírou disciplíny a architektonického citu. Vyzdvihla i citlivou práci s materiálem a kvalitní grafickou prezentaci.
Ocenění za ateliérový projekt v kategorii architektura získaly Lucie Hájková, Barbora Kolaříková a Anna Reidlová z ateliéru Havlová–Nikerle s prací Manuál Obydlení. Porotci a porotkyně kladně hodnotili komplexnost a vysokou přínosnost projektu. „Autorky se vypořádaly citlivě s realistickým zadáním. Zpracovaly metodické postupy s možností využití pro obdobné typy budov. Tím otevřely širší reflexe systémového problému stávajících staveb,“ stojí dále v hodnocení.
Cena za ateliérový projekt v kategorii urbanismus putovala za Rebekou Jechovou z ateliéru Zmek–Krýzl–Novotný a projektem Too hot to handle Holešovice. Podle poroty autorka dokázala jasně a srozumitelně popsat jádro problému a předložit analýzu, která svou zjednodušenou formou zpřístupňuje téma širší veřejnosti, aniž by ztratila odbornou hodnotu.
Nejlepší diplomovou prací je Místo zotavení – samota Kluk autora Štěpána Macka z ateliéru Girsa. Porotkyně a porotci ji hodnotili jako mimořádně zdařilou, vyznačující se komplexností a hloubkou, přičemž vykazuje vysokou míru citlivosti v návrhu konceptu místa a důkladné porozumění krajinnému kontextu.
Porotci a porotkyně se zároveň rozhodli ocenit čestným uznáním Tomáše Vojtíška za organizaci workshopu zásobníků na menstruační pomůcky a spolupráci na procesu výroby a propagace vítězných návrhů na Fakultě architektury ČVUT.
Cenu děkana za teoretickou a výzkumnou práci získal Alexander Kuric a práce Úspornost a energie v architektuře české avantgardy, kterou vypracoval pod vedením Matúše Dully. „Práce přináší vyvážený pohled a přispívá k hlubšímu porozumění modernismu. Vyzývá k revizi stereotypů a ke vnímání architektury v dobovém kontextu. Oceňujeme autorovu detailní znalost materiálů i technologií a kritický přístup k tématu,“ stojí v hodnocení.
Čestné uznání poroty obdržel předdiplomní projekt Pavlíny Hudcové Měděnec – paměť hornické krajiny Krušných hor z ateliéru Efler.
Ceny za ateliérový projekt v kategoriích Krajinářská architektura a Design letos nebyly uděleny.
Fotografie z vyhlášení najdete v galerii Ze života FA.
Ateliérový projekt 1. ročníku
Iva Filipová – REZIDUUM / VODOJEM 2.0: experimentální bydlení – ZAN Buřičová
Autorská zpráva:
Projekt Reziduum představuje citlivou konverzi vodojemu, který svou původní funkci přestal plnit a získává novou roli jako multifunkční rezidenční a umělecký prostor. Objekt se vyznačuje charakteristickým osmiúhelníkovým půdorysem a výraznou vertikální osou, jež umožňuje vrstvení různorodých funkcí. Vnitřní uspořádání pracuje s kontrastem uzavřených, intimních prostor spodní nádrže a otevřených, prosvětlených ateliérů a experimentálního bydlení v horních patrech. Flexibilní dispozice podporuje jak individuální tvůrčí práci, tak komunitní aktivity. Název Reziduum označuje to, co zůstává — stopu, pozůstatek, otisk. V tomto prostoru se vrství čas, zkušenosti a paměť, které tvoří sediment nové identity domu.
Hodnocení poroty:
Porota ocenila projekt jako mimořádně silný a vyzrálý. Autorka dokázala uchopit základní formu vodojemu a udržet návrh v jasně definovaných mantinelech, což svědčí o vysoké míře disciplíny a architektonického citu. Výjimečně zdařilé je využití potenciálu samotného objektu: jak prostorové rozvrstvení, tak funkční řešení pracují s komplikovaným tvarem osmiúhelníku, který byl pojat s lehkostí a elegancí. Porota vyzdvihla i citlivou práci s materiálem a kvalitní grafickou prezentaci.
Ateliérový projekt 2. – 5. ročníku – Architektura
Lucie Hájková, Barbora Kolaříková, Anna Reidlová – Manuál Obydlení – Ateliér Havlová – Nikerle
Autorská zpráva:
Manuál je reakcí na současný stav domu G59, který v rukou Prahy 10 chátrá. Na základě této výchozí pozice sepisujeme postupy, jak dům znovu obydlet, a jak se v celém procesu zorientovat. Vycházíme z přesvědčení, že je třeba pečovat o stávající stavby a nebourat je – nejen z ekologických, ale i kulturních a sociálních důvodů. Obáváme se, že soukromí investoři ani developeři nemají zájem či motivaci pustit se do takové obnovy. Městský majetek není nekonečný, a tak není vždy rozumné se ho zbavovat. Kdo tedy může dům zachránit, pokud veřejný i soukromý sektor selhává? Družstevní vlastnictví a správa vedou ke vztahu k místu. Vzniká zpomalení, zakořenění, sounáležitost. Obyvatelé spolu komunikují a pečují o svůj domov jako celek.
Hodnocení poroty:
Porota ocenila práci jako komplexní a vysoce přínosnou. Autorky se vypořádaly citlivě s realistickým zadáním. Zpracovaly metodické postupy s možností využití pro obdobné typy budov. Tím otevřely širší reflexe systémového problému stávajících staveb. Projekt vyniká svým rozsahem i kvalitou zpracování. Je opatřen ucelenou a přehlednou grafikou, která zajišťuje čitelnost a přístupnost i pro laickou veřejnost. Současně obsahuje propracovanou architektonickou část, včetně návrhu nových dispozic a možností vnitřního uspořádání, jež působí velmi přesvědčivě.
Ateliérový projekt 2. – 5. ročníku – Urbanismus
Rebeka Jechová – Too hot to handle Holešovice – Ateliér Zmek–Krýzl–Novotný
Autorská zpráva:
HOLEŠOVICE – Dolní Holešovice jsou jedním z největších teplotních ostrovů hlavního města Prahy. Tento fakt je odborníkům znám již od počátku 19. století. PAŘÍŽ – od počátku 21. století potýká s extrémními letními teplotami. Vedení města se rozhodlo sestavit plán, který v průběhu let aktualizuje, ale hlavně ho realizuje. CÍL – zásahy ve veřejném prostoru, které mají za cíl postupné ochlazení této části Prahy.
Hodnocení poroty:
Porota ocenila, že se projekt věnuje aktuálnímu tématu Holešovic. Přináší k němu podnětný příspěvek do veřejné diskuse. Autorka dokázala jasně a srozumitelně popsat jádro problému a předložit analýzu, která svou zjednodušenou formou zpřístupňuje téma širší veřejnosti, aniž by ztratila odbornou hodnotu. Návrh prověřuje prostorové možnosti pro rozšíření zelené infrastruktury v městském prostředí. Celkové řešení je jednoduché, výstižné a dobře uchopené. Pozitivně byla hodnocena také grafická stránka projektu.
Práci si můžete prohlédnout zde
Štěpán Macek – Místo zotavení–samota Kluk – Ateliér Girsa
Autorská zpráva:
Dům vždy sloužil člověku jako útočiště před vnějším světem. Nyní žijeme v době, kdy nám naopak krajina může poskytnout útočiště před naším světem vnitřním. Diplomová práce navrhuje koncept místa zotavení v přírodním prostředí Máchova kraje. Projekt zkoumá potenciál místa ~domu i krajiny~ pro proces zotavení. Útočiště je zde chápáno v širším smyslu ~ prostor nejen pro samotu, klid a reflexi, ale také pro komunitní sdílení a terapii v kontextu přírody. Krajina se zde stává aktivním terapeutickým prvkem, nabízejícím možnosti pro kontemplaci a znovunalezení vnitřního klidu.
Hodnocení poroty:
Porota ocenila diplomovou práci jako mimořádně zdařilou ve všech ohledech. Vyznačuje se komplexností a hloubkou, přičemž vykazuje vysokou míru citlivosti v návrhu konceptu místa a důkladné porozumění krajinnému kontextu. Diplomant zpracoval kvalitní rešerši a vytvořil neokázalou architekturu v malebném prostředí. Celkově je práce harmonická, vysoce kultivovaná a na profesionální úrovni.
Práci si můžete prohlédnout zde
Cena děkana za teoretickou a výzkumnou práci
Alexander Kuric – Úspornost a energie v architektuře české avantgardy – vedoucí práce prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.
Autorská zpráva:
Vztah modernistické avantgardy k energetické úspornosti bývá hodnocen negativně. V konfrontaci s dnešními nároky se zdá, že pro tehdejší architekturu stála energetická úspornost na dně priorit. Výzkumy zaměřené na avantgardy některých zemí ale ukazují, že tento vztah byl často složitější. Cílem dizertační práce je ověřit, zda to platí i pro avantgardu českou, a zjistit, do jaké míry se u ní projevoval či neprojevoval zájem o otázky provozní energetické úspornosti. Výzkum rámcově sleduje témata materiality, prostorového řešení a technologického vybavení stavby. V nich lze nalézt příklady, které negativní pohled podporují. Avantgarda často stavěla na první místo hygienu, jíž byla ochotna energetickou úspornost obětovat. O teorii tepelné techniky se mnohdy zajímala povrchně a nekriticky důvěřovala novým izolačním výrobkům, které se ale ve skutečnosti nemusely osvědčit. Praxe navrhování měla z hlediska provozní energie klíčové nedostatky. Naproti tomu však existovaly i příklady opačné. O řadě témat souvisejících s energií probíhala aktivní debata, k níž některé osobnosti avantgardy samy přispívaly. To se týká například tepelné techniky nebo otázky oslunění. Jindy architekti a architektky kritizovali z hlediska energetické úspornosti práci svých kolegů, a někteří se snažili tyto aspekty přednést i do podoby stavebního detailu. Celkový obraz je rozporuplný, proměnlivý v čase a napříč jednotlivými osobnostmi. Práce tato specifika identifikuje a podrobně popisuje. V pozadí stojí též oproti dnešku odlišné dobové nároky na izolační schopnosti a tepelný komfort. I když mnoho z kritiky zůstává legitimní, jako celek se avantgarda o energetické problémy zajímala více, než se běžně předpokládá.
Hodnocení poroty:
Studie se zabývá vztahem české modernistické avantgardy k energetické úspornosti – tématu, které je dnes v architektuře zásadní. Ačkoliv se často uvádí, že avantgarda energetické otázky zanedbávala, výzkum Alexandera Kurice ukazuje komplexnější obraz. Vedle známých nedostatků, jako je slabá izolace či důraz na estetiku a hygienu na úkor úspornosti, poukazuje autor i na dobové odborné diskuse o oslunění a tepelné technice. Postoje avantgardy přitom nebyly jednotné – lišily se v čase i mezi jednotlivými tvůrci. Dnešní přísné normy pak zpětně ovlivňují hodnocení i obnovu těchto staveb. Kuricova práce přináší vyvážený pohled a přispívá k hlubšímu porozumění modernismu. Vyzývá k revizi stereotypů a ke vnímání architektury v dobovém kontextu. Oceňujeme autorovu detailní znalost materiálů i technologií a kritický přístup k tématu.
Práci si můžete prohlédnout zde
Čestná uznání poroty
Pavlína Hudcová – Měděnec – paměť hornické krajiny Krušných hor – Ateliér Efler
Autorská zpráva
Tato analytická část předdiplomní a diplomní práce se zabývá analýzou pro navazující návrh regenerace obce Měděnec a jejím propojením s okolní hornickou krajinou Krušných hor, včetně vrchu Mědníku, který byl nedávno zařazen na seznam památek UNESCO. Očekávaný nárůst turismu přináší nové příležitosti i rizika, cílem urbanistické koncepce je vytvořit v obci chybějící zázemí pro návštěvníky, podpořit bytovou výstavbu a chybějící občanskou vybavenost, to vše při zachování a podpoření kulturních a přírodních hodnot v území. Analýzy projektu pracují s pamětí místa v několika měřítkách od zpřítomnění stop kulturní krajiny a interpretace zaniklé urbanistické struktury až po detail veřejných prostranství.
Hodnocení poroty
Předdiplomní projekt Pavlíny Hudcové představuje komplexní a rozsahem nadprůměrné zpracování zadaného tématu. Autorka prokázala vysokou úroveň analytického přístupu, přičemž se věnovala zkoumání problematiky z mnoha různých úhlů pohledu. Analytická část je důkladná a nadstandardně zpracovaná, práci by prospěla formulace hypotéz vycházejících z identifikovaných problémů, a závěrečná syntéza. Absence shrnutí a jasného závěru komplikuje pochopení toho, k jakým klíčovým zjištěním autorka dospěla a jaké by z nich měly vyplývat další kroky v návrhové fázi. Celkově se ale jedná o kvalitní práci, která svým záběrem a hloubkou zpracování přesahuje standard předdiplomní práce.
Tomáš Vojtíšek
Hodnocení poroty
Porota se rozhodla ocenit Tomáše Vojtíška za nezištnou snahu o zlepšení pro-středí na Fakultě architektury ČVUT. Jeho iniciativa a osobní nasazení v organizaci workshopů ukazují, že kvalita akademického prostředí nespočívá pouze v architektonických či uměleckých výstupech, ale také v péči o každodenní fungování fakulty a komfort jejích studujících i zaměstnaných. Porota proto udělila čestné uznání jako výraz uznání této cenné aktivity.