Představujeme nové vedoucí ústavů

Noví vedoucí kladou důraz na interdisciplinaritu a schopnost reagovat na společenské výzvy, od klimatické adaptace měst až po otázky dostupného bydlení. Jejich společným cílem je transformovat ústavy v respektovaná, mezinárodně konkurenceschopná centra, která formují kriticky uvažující studenty a studentky.

Saman Saffarian pracoval jako Lead Designer v Zaha Hadid Architects v Londýně, kde se podílel na koncepcích řady projektů a spolupracoval se ZHA-CoDe na experimentálních instalacích a výzkumných výstavách. Jako držitel stipendia Marie Skłodowské-Curie (MSCA) byl součástí výzkumné sítě InnoChain (2015-2018), kde se věnoval výzkumu biomimetických a klimaticky adaptivních fasád budov na Ústavu nosných konstrukcí a konstrukčního navrhování (ITKE) Univerzity ve Stuttgartu. V letech 2017–2026 přednášel a vedl ateliér na Technické univerzitě v Liberci, kde působil rovněž jako proděkan pro vědu a výzkum. V roce 2019 založil architektonické studio SAFFARIAN v Praze.

Ve vedení Ústavu modelového projektování navazuje na práci Dany Matějovské a usiluje o vybudování špičkového centra pro výpočetní navrhování, digitální výrobu a aplikovaný výzkum, které reaguje na výzvy klimatické krize a nástup umělé inteligence. Cílem je vzdělávat kriticky uvažující architekty a architektky schopné řešit důležitá společenská témata – od udržitelné mobility po dostupné bydlení. Důraz klade na mezinárodní partnerství a propojování výuky s výzkumem a praxí.

Ondřej Tobola je architekt, designér, pedagog a spoluzakladatel studia hipposdesign. Své vzdělání získal na pražské UMPRUM v ateliéru designu výrobků pod vedením Michala Froňka a Jana Němečka. Od roku 2017 působil jako vedoucí ateliéru produktového designu na FaVU VUT v Brně, přičemž pedagogické zkušenosti sbíral již dříve jako odborný asistent na UMPRUM. Za svou práci získal řadu prestižních ocenění, včetně titulu Designér roku 2009 v cenách Czech Grand Design nebo mezinárodní ceny Good Design. Jeho tvorba zahrnuje široké spektrum od produktového designu a nábytku až po oceněné interiéry a architekturu, například muzeum horolezectví v Turnově či interiér Národní technické knihovny.

Vedení ústavu přebírá od Mariana Karla. Důraz klade na čitelné spektrum ateliérů – od těch s vazbou na architekturu až po technologicky orientovaná pracoviště využívající zázemí ČVUT. Klíčovými body rozvoje jsou pro něj aktualizace studia v rámci reakreditace, posílení spolupráce s průmyslem a ambice zařadit ústav po bok špičkových evropských institucí. Cílem je budovat ústav s transparentním řízením a aktivní komunikací, který bude vnímán jako relevantní aktér s mezinárodním přesahem.

Jana Zdráhalová vystudovala Fakultu architektury ČVUT, kde získala také doktorský titul a později se zde habilitovala. Působila jako asistentka v ateliérech Jehlík a Klokočka. Věnuje se výuce urbanismu, spolupráci s kolegy z krajinářské architektury a územního plánování a od roku 2015 koordinuje doktorské studium na FA. V rámci výuky v ateliéru Klokočka spolupracovala na urbanistických projektech s TU Dresden, podílela se také na výzkumných projektech v oblasti urbánního prostředí, památkové péče, kybernetiky a umělé inteligence. Působí v profesní organizaci European Network for Housing Research, od roku 2022 je předsedkyní stavební komise pro Prahu 16.

Ve čele Ústavu urbanismu nahrazuje dlouholetého vedoucího Jana Jehlíka. Důraz chce klást na schopnost číst a tvořit město, kde urbanismus není jen navrhováním objektů, ale utvářením celkové struktury a vazeb mezi veřejným prostorem a každodenním životem obyvatel. Jejím cílem je budovat akademický tým založený na diverzitě kompetencí a rozvíjet ateliérovou výuku, která reflektuje aktuální výzvy, jako je dostupnost bydlení, klimatická adaptace či transformace brownfieldů. Výuku chce propojovat s expertní datovou analýzou a rovněž posilovat mezinárodní výzkumná partnerství.