Zemřel Eduard Schleger

Od roku 1966 pracoval v ateliéru Albrecht, Kadeřábek, Prager, například na projektu budovy Národního shromáždění, dnes Nové budovy Národního muzea v Praze. Od počátku sedmdesátých let se v projekční kanceláři ČSTV (Sportprojekt) věnoval využití sluneční energie pro sportovní stavby. Od roku 1975 byl členem týmu ČSTV pro netradiční zdroje a jejich využití pro plavecká zařízení. Stojí za největší realizací sluneční kolektorové plochy v té době v Evropě na koupališti Nerasica ve Zvolenu (1987).

V osmdesátých a devadesátých letech realizoval ve spolupráci s Lukášem Lieslerem kryté bazény s využitím solární energie: Hlinsko (1996), Břeclav (1993), Hustopeče (1989), Tachov (1989). Společně jsou také autory dvou velínů zdymadla v Praze-Podbabě (1998) a na Smíchově (1997) nebo provozní budovy Sazky (1993).

„V krátké vzpomínce nelze zapomenout na jeho studentská léta na oboru Architektura ve staré budově v Zikově ulici. Šedesátá léta hýbala zkostnatělou školou pod vlivem informací ze světa – skupinu Včelka – k níž tehdy patřil vedle Eduarda i Vlado Milunić, Přemek Hnát a moje maličkost, nevyjímaje. Obrázky skupiny Archigram byly mnohem silnější inspirací, než kterou nabízela československá architektura probouzející se z dlouhého období SORELY. Tuto inspiraci jsme si odnesli i do prvních let praxe v tehdy vznikajícím Sdružení Projektových Ateliérů – v Eduardově případě v Atelieru Karla Pragera. Po několika letech pak odešel do tvz. Sportprojektu, kde spolu s Lukášem Lieslerem navrhovali sérii sportovních bazénů v nejrůznějších koutech republiky. Eduardova láska k přírodě a jeho hluboké pochopení přírodních procesů ho přivedly mezi první české architekty, kteří pochopili, co znamená UDRŽITELNOST v architektuře. Využití pasívního solárního efektu se stalo samozřejmostí nejen v jeho projektech, ale i ve výuce na Fakultě Architektury od samého začátku v 1989.  Jeho Ateliérem prošla dlouhá řada studentů, kteří byli infikováni ohledností k přírodě a respektováním základních principů udržitelného navrhování. Eduardova malá knížka Jak vyučovat architekturu je upřímným pokladem shrnujícím jeho základní principy. Eduardův největší projekt – Budova SAZKY ve Vysočanech, kde ze střechy z dálky na člověka mávají vzrostlé stromy, zůstane ještě dlouho trvalou vzpomínkou na poctivého architekta, Eduarda Schlegera,“ vzpomíná Zdeněk Zavřel, emeritní děkan FA ČVUT.

Ústav navrhování II vydal v roce 2021 knihu dopisů k jeho 80. narozeninám. Prohlédnout si ji můžete zde.

Eduard Schleger zemřel v úterý 24. března 2026. Bylo mu 84 let.