„Jako děkan chci školu otevírat,” říká Dalibor Hlaváček. V novém Pauzáku mluví o starchitects, změnách výuky i dětství v Africe
2/7/2026
Hostující profesoři a profesorky na FA sice jezdili i v minulosti, současné vedení se však snaží tento institut zavést jako stabilní, koncepční a především pestrou součást výuky. Vedle zvučných jmen chce Dalibor Hlaváček dávat prostor i mladší nastupující generaci prostřednictvím ateliérů pro emerging architects nebo formou krátkodobých intenzivních workshopů. Mezinárodní otevřenost školy nově podpoří také příprava bakalářského programu v angličtině.
Významné změny čekají fakultu v oblasti zázemí i samotné výuky. Po nedávném otevření audiovizuální místnosti a fotolaboratoře se v dílnách instalují nové stroje a na příští rok je naplánováno zřízení materiotéky. V delším horizontu se rýsuje sdílený prostor s Fakultou stavební zaměřený na robotické technologie.
Zásadní transformací projdou studijní plány. Už od nadcházejícího akademického roku odpadne povinnost plnit dva ateliéry během jednoho semestru. Větší reforma spojená s novou akreditací v roce 2028 pak přinese posílení kreditové dotace ateliérové výuky, větší volitelnost v magisterském stupni a zaměření na práci se stávajícím stavebním fondem. Na jaře příštího roku navíc fakulta začne vydávat vlastní odborný recenzovaný časopis a aktuálně otevírá nový magisterský program Plánování a development.
Dalibor Hlaváček ale v podcastu nezapomíná ani na svou vlastní architektonickou praxi. S kanceláří dh architekti se dnes podílí na jedné z nejsledovanějších staveb v zemi, železniční trati z centra Prahy na Letiště Václava Havla a do Kladna.
Proč mu práce na škole občas připadá nekonečná? Jak vzpomíná na své studentské stáže u Renza Piana či Mirko Bauma? A jak ho v životě ovlivnilo dětství strávené v Nigérii? Pauzák naladíte ve všech podcastových aplikacích.