„Když prší, zavřu stříšku.“ Loď jako chalupa s Michaelou Brožovou
27/7/2026
Michaelu Brožovou k lodím přivedl v mládí její otec, který koupil první člun, se kterým každé prázdniny vyjížděli se spacáky a stany proti proudu Vltavy na Slapy a Orlík. Její bratr si dokonce později postavil několik vlastních lodí, a i pod jeho vlivem si nakonec složila kapitánské zkoušky. Umí lodní abecedu? Povídali jsme si o tom, jak je zkušenost se životem na malé lodi pro architektky a architekty přínosná ve vnímání města i práce s limitovaným prostorem.
Věnovali jsme se i pražským pasážím. Michaela Brožová o nich napsala knihu, kterou vydala nejdříve v Paříži a později u nás. V jaké kondici jsou pasáže hlavního města dnes a která je její nejoblíbenější?
Vzpomínala také na život ve Švýcarsku, kam odešla ve druhé polovině osmdesátých let. Rok studovala na fakultě architektury v Ženevě, kde si vybrala ateliér Hermana Hertzbergera. Ve Švýcarsku se také poprvé doslechla o výukové metodě Pierra von Meisse, která byla později přenesena i do výuky prvních ročníků na FA ČVUT.
Aktuální knihou, na které nyní intenzivně pracuje, je publikace o Františku Roithovi. Jméno architekta, který stojí třeba za stavbou Městské knihovny na Mariánském náměstí nebo budovy Ministerstva zemědělství na Těšnově, trochu ztratilo na slávě. Proč se Michaela Brožová rozhodla věnovat právě jemu?
Chalupářstvo naladíte ve všech podcastových aplikacích.