Dipl. arch. Henry William Andrew Hanson IV

Dipl. arch. Henry William Andrew Hanson IV, Ing. arch. Mirjana Petrik, Ph.D.

15121 Ústav prostorového plánování

Možnosti trávení volného času venku volnou, neorganizovanou, nesvázanou hrou jsou pro děti žijících v českých městech velmi limitované. Samostatný pohyb a pobyt dětí ve veřejném prostoru je v dnešních městech vzácný jev. Průzkumy nám ukazují, jak málo času dnešní děti tráví venku. Jejich dny sestávají z organizovaného času tráveného ve škole, na kroužcích, při sportu a pak doma. České děti jsou na tom mnohonásobně líp než děti ze západních zemí. Tady je pořád dobrý vztah k přírodě, rodiče berou děti do lesa, jezdí se na chalupu. Jiná situace je ovšem ve městech. Dnešní města představují konglomeráty motorizované dopravy, která pro děti představuje velké nebezpečí. Kvůli viditelnosti a měřítku dětí nebezpečí představují i zaparkovaná auta, která obsadila náš veřejný prostor. Kromě dopravy města nabízejí i další potenciální nebezpečí pro děti, např. ohrožení násilnou činností. I proto se většina pražských rodičů snaží trávit víkendy mimo Prahu. Z průzkumů, který prezentujeme v tomto dokumentu víme, že rodiče by si pro své děti přáli více samostatnosti a příležitostí pro venkovní hru. Jako hlavní důvody, proč své děti nepouštějí ven uvádějí rychlou dopravu, ohrožení dětí bezdomovci či dalšími individui, ale také i to, že se v bezprostřední blízkosti bydliště nenachází vhodné místo na hraní a na nejbližší hřiště je to příliš daleko. Městská část Praha 7 se rozhodla vyjít dětem žijícím ve čtvrti vstříc a stát se městem přátelským k dětem. Tento dokument Sběru dat tvoří úvodní část k záměru Sedmičky vyjít vstříc potřebám svých dětských občanů. zaměřuje se na veřejný prostor města a podmínky pro svobodu pohybu, příležitosti pro kvalitní hru a kontakt s přírodou.

Detail

Dipl. arch. Henry William Andrew Hanson IV, Ing. arch. Mirjana Petrik, Ph.D.

15118 Ústav nauky o budovách, 15121 Ústav prostorového plánování

Městská část Praha 3 učinila první kroky k tomu, aby se na děti a mládež začalo pohlížet jako na důležitou část populace, která využívá a potřebuje bezpečný a kvalitní veřejný prostor. Přestože iniciativa UNESCO a UNICEF Město přátelské k dětem (Child friendly cities) je ve světě již respektována, v České republice se dosud nevyužívá. Praha 3 chce být vnímána jako skvělé místo pro život dětí. Proto se MČ Praha 3 rozhodla tento nový přístup vyzkoušet a propagovat, aby získala a do budoucna i udržela statut Města přátelského k dětem (Child Friendly City). V současné době žije většina lidí ve městech a očekává se, že se procento světové populace žijící ve městech bude nadále zvyšovat. Děti a mládež naše města zdědí a proto představují část obyvatelstva, která by o jejich podobě měla rozhodovat. Mladí lidé se dále stěhují do měst, chtějí se zde vzdělávat a budovat své kariéry, a mnoho z nich tak bude vychovávat děti ve stále větších městech. Hodnotový systém člověka se utváří v útlém věku a hodnoty, které si děti osvojily, se stávají základem pro rozhodování v dospělosti. Prostředí města, konkrétně jeho veřejný prostor, jsou tím prostředím, v němž se děti socializují, osvojují si normy chování a poznávají okolní prostředí. Proto je pro budoucí zdraví a udržitelnost měst nezbytné, aby plánování, design i politika týkající se veřejného prostoru byly v souladu s principy vytváření měst přátelských k dětem. Pokud je město dobré pro děti, je dobré pro každého. Iniciativa Praha 3 přátelská k dětem (Child Friendly Prague 3) využívá stávající veřejný prostor jako strukturu, na jejímž základě vytváří systém propojující veřejný život dětí, mládeže a všech ostatních generací. Proces tvorby doporučení zahrnuje rozsáhlý sběr informací, analýzy a zejména to nejdůležitější – spoluúčast dětí a mládeže.

Detail

Dipl. arch. Henry William Andrew Hanson IV

15121 Ústav prostorového plánování

As a consequence of the velvet revolution, land control of large agriculturally productive properties were transferred from agricultural cooperatives to private ownership. This transfer has resulted in large land holdings with private con- trol. Of particular interest are the Sudeten lands where the German speaking land owners lost ownership as a result of the Benes decrees at the conclusion of the World War II. The surrounding landscape of the small village Mutišov in Slavonice cadaster, Czech Republic and similar size village Reinolz in Dobersberg cadastre, Austria, were selected for this study as they sit on opposite sides of the Czech-Austrian border where the landscape systems can be comparatively studied in relative isolation. These two neighboring land- scapes shared a common cultural heritage until the estab- lishment of Czechoslovakia at the conclusion World War I. After World War II the landscape along the Czech border was affected by dramatic social and political changes that influ- enced local agro-ecosystems.

Detail

Dipl. arch. Henry William Andrew Hanson IV

15121 Ústav prostorového plánování

This article aims to describe a successful transformation of Pittsburgh´s economy, physical environment and social climate during the second half of 20th century into the one of the Best Places to Live in US at the beginning of third millenium. It provides a general overview about input conditions, key stakeholders and the transformation process in the city and presents an urban renewal case study in South Side.

Detail