S ohledem na aktuální nařízení vlády v nouzovém stavu je veškerá KONTAKTNÍ výuka na FA ČVUT do odvolání přerušena.

Lidé

Ing. arch. MgA. Jindřich Ráftl

Výzkumné projekty

Hlavní řešitel
Ráftl, J.
Trvání projektu
2018
Anotace
Stále nezodpovězená otázka u ambiciózních experimentálních návrhů je jejich výroba. Architekti pracující na bioinspirovaných či biomorfních návrzích často při realizacích zapomínají, že bez vhodného materiálu na přírodní bázi se jejich díla stávají spíše formální záležitostí. V rámci současného výzkumu počítačového navrhování jsme již velmi dobře schopní v digitálním návrhu zpracovat přírodou inspirované či z přírodních procesů vycházející procesy. Aplikace takovýchto procesů do návrhu dnes již nejsou žádnou utopií. Problémem je, že tyto návrhy bývají většinou realizovány z materiálů, které nejsou na přírodní bázi a často mají velkou uhlíkovou stopu své produkce. Tato výzkumná studie se bude zabývat novým způsobem výroby architektonických komponent. Výchozím bodem pro jsou publikované poznatky z grantu SGS "Živá architektura". Cílem je výzkum možného rozšířeného využití materiálů na bázi biopolymerů v architektuře. Dále se výzkum bude zabývat limity možných návrhů a jejich výrobou. Téma bioplastů a biopolymerů je již delší dobu diskutované v rámci tradiční průmyslové produkce. Rozšíření do stavebnictví přes experimentální návrhy by mohlo těmto materiálů přinést nové využití a zároveň tak i zlepšit a ekologizovat například interiérovou výrobu.
Hlavní řešitel
Ráftl, J.
Trvání projektu
2017
Anotace
Vitruvius spekuloval nad tezí, že lidé se naučili stavění svých přístřešků tím, že sledovali ptáky při výstavbě jejich hnízd. Toto tvrzení zopakoval téměř dva tisíce let později Bernard Rudofsky, dnes známý jako kurátor MoMA výstavy z roku 1964 "Architektura bez architektů. " Oba muži se lišili v jednom klíčovém bodě. Zatímco Vitruvius tvrdil, že lidé již dávno předčili tvůrčí schopnosti svých zvířecích učitelů, Rudofsky věřil, že se současní architekti mohou ještě mnohé dovědět od bobrů a včel. Nešlo o zvířata jako taková, ale o jejich základní instinkty k vytváření svých přístřešků. Podle Rudolfskyho moderní svět ztratil kontakt se základními přírodními intuicemi v důsledku pokročilé civilizace. Důkazem toho je, že člověk není schopen si sám v přirodě zformovat nástroj nebo postavit dům bez předchozí zkušenosti, zatímco většina zvířat má vrozený smysl pro stavby. Zaměříme-li se na lidskou inspiraci v přírodních procesech, jedná se přenášení organické logiky do anorganických věcí tvořených člověkem. Takto tvořené formy můžeme nazývat biomorfními. Pojem biomorfní se dá vyložit následující separací : bio-související se životem a organickými formami, morfní-přeměné, nebo možné změny. Celkový význam se dá vyložit tak jako přeměněný na základě života. V současné rovině chápání se při hledání paralely mezi architekturou a strukturami dá pojem formovat na základě přejímání přírodní matematické logiky a její následné aplikace na genezi nových forem nebo přírodou ověřených statických schémat. Digitalizace spojená s přímým testováním organických činitelů má za následek to, že může docházet k syntéze, která tak spojuje více odvětví (biologie, bioinženýrství, materiálové inženýrství, architekturu nebo umění) a hledá paralelu mezi nimi. Tato výzkumná studie se bude zabývat novým způsobem navrhování a výroby. Díky kombinaci digitálních nástrojů a technologií lze ovlivňovat izolované prostředí ve kterém budou pěstovány organické formy. Díky řízeným změnám v tomto prostředí je m
Hlavní řešitel
Ráftl, J.
Trvání projektu
2016
Anotace
Člověk jako neoddělitelná součást přírody je stále konfrontován s anorganickým umělým světem, který si sám vytváří. Neschopnost adaptability a reflexe onoho anorganického světa ho sama determinuje k hledání nových forem a opětovnému návratu k přírodě. Biomorfismus jako směr byl definován na začátku 20.století a od té doby provází oblast umění a designu. Jeho reflexe do architektury nebyla tak značná díky rigidnímu chápání možných forem a nedokonalým technologiím. Pojem biomorfní se dá vyložit následující separací : bio-související se životem a organickými formami, morfní-přeměné, nebo možné změny. Celkový význam se dá vyložit tak jako přeměněný na základě života. V současné rovině chápání se při hledání paralely mezi architekturou a strukturami dá pojem formovat na základě přejímání přírodní matematické logiky a její následné aplikace na genezi nových forem nebo přírodou ověřených statických schémat. Digitalizace spojená s přímým testováním organických činitelů má za následek to, že může docházet k syntéze, která tak spojuje více odvětví (biologie, bioinženýrství, materiálové inženýrství, architekturu nebo umění) a hledá paralelu mezi nimi. Tato výzkumná studie se bude zabývat novým způsobem navrhování a výroby. Díky kombinaci digitálních nástrojů a technologií lze ovlivňovat izolované prostředí ve kterém budou pěstovány organické formy. Díky řízeným změnám v tomto prostředí je možné upravovat podmínky k životu a tím defakto řídit růst samotný. Cílem je návrh a výroba materiálu na organické bázi pomocí bakterií vylučující celulosu a jeho aplikace při výrobě komponentu s možným použitím v architektuře nebo designu. Výzkum bude zahrnovat spolupráci s odborníky z oboru, organizaci workshopu na a následné vyhodnocení výsledků na mezioborových konferencích.

Za obsah této stránky zodpovídá: Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.