Z centra k řece

Při procházce Postupimí lze stále vnímat ty tiché, vzdálené ozvěny ničivého bombardování, které kdysi město téměř vymazalo z mapy a s ním i jeho historickou tvář. V následném chaosu obnovy se však vytratil důraz na prostor pro život, na místa, která by lidem umožnila se zastavit. Ačkoli se zde najdou ojedinělé pokusy o kultivovaný veřejný prostor, zbytek širšího centra působí dojmem, že mu chybí hlubší smysl a svěží zeleň. Přitom řešení této chybějící části městské skládačky leží přímo na dosah ruky. Odpověď se nachází na opačné straně vnitřního města a má potenciál vnést do ulic životadárnou vláhu, modř hladiny a klidnou atmosféru. Je jí řeka, která je však v současnosti od městského tepu necitlivě odříznuta bariérou železničních kolejí.