Tenhle okraj kasáren byl dříve neprostupný, ukončený zdí, za kterou vyčnívala jen střecha staré haly. Dnes je zeď pryč a mě do areálu zve štít nového domu. Procházím tudy denně - v tom domě totiž bydlím. Když ho ráno opouštím a když se do něj večer vracím, dovolí mi prohlédnout skrz. Vidím bývalé stáje a mezi nimi dvůr, který je pro mě skoro jako vlastní zahrada. Projdu domem, strávím čas na dvoře, projdu zpátky, koupím si večeři na tržnici. Pak zamířím nahoru, bydlím ve třetím patře. Těším se, až si sednu na balkon. Rád se z něj dívám na dnešní kasárna.
