Mezi zdmi a příkopem

Slepá zahrada, odříznutá od své sestry. Dříve tvořily jeden celek, dnes je dělí ploty a zdi. Jedna se uzavřela světu, druhá ztratila smysl, přesto obě stále hledí k Hradu a vědí, že k sobě patří. Stačilo by málo. Otevřít brány a vrátit život tam, kde se zastavil čas. Cesty dnes končící u plotů by znovu propojily historické domky se zahradou a zpřístupnily zapomenutá místa. Menší domy pro správce Hradu, hospodaření s vodou a modrozelené oázy ve vnitroblocích i na náměstí by prostoru vrátily rytmus, ochladily vzduch a podpořily přirozený koloběh krajiny. Světla v oknech, kroky na cestách, služby a kavárny by zahradě navrátily její smysl.