Výstava ateliérových prací
Povodí Stropnice
Anotace
Novohradsko. Prochází poutník duchovními krajinami horního hvozdu. Přechází malé světy, meziprostory, míjí činy, místa, obrazy. Má cíl, možná jej zná a tuší co tam. Cesta končí nahoře. U pramene vody.
Níže na svazích se pasou tuři a půda má uctivou ruku hospodáře. Pro zdar je třeba znáti polní kraje. A pečovat z dobré vůle. Na to ve vsi bije zvon. Tak je znám dolní hvozd.
Pod třemi strážci rozléhá se ono území dvou tváří. Pod Vysokou, Kraví a Kuní. Střeží bohatství a učí příchozí pokoře. Poučené pozvou dále. Nezvaných hostů rány léčí se ztěžka. Neznalých dlužno se ujmout. V té tváři, kde k sobě mají blízko. A do té druhé, kam chodí k sobě blíž. Vstupujeme do povodí Stropnice.
