Původ a atributy památkových hodnot historických měst České republiky
Projekt finančně podpořený z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní identity České republiky Ministerstva kultury ČR - NAKI II, Identifikační kód projektu DG16P02R025, 2016 - 2020
ŘEŠITELÉ PROJEKTU
Příjemce-koordinátor
České vysoké učení technické v Praze,
statutární zástupce: doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., rektor
Řešitel příjemce-koordinátor: prof. Ing. arch. Jan Jehlík
Příjemce
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.,
statutární zástupce: doc. Ing. Stanislav Pospíšil, PhD, ředitel
Řešitel příjemce: Ing. arch. Tomáš Drdácký
METODIKA KOMPLEXNÍ IDENTIFIKACE A OCHRANY ATRIBUTŮ HODNOT HISTORICKÝCH MĚST A JEJICH VEŘEJNÝCH PROSTORŮ PRO ZÁCHRANU A ZACHOVÁNÍ JEJICH AUTENTICITY
Metodika předkládá poznávání urbánního vzorce historických měst. Jinými slovy, je zde představen analytický proces pojmenování, uspořádání a hodnocení konstitutivních parametrů tvořících jedinečný obraz historického městského osídlení v kontextu ČR. Z tohoto pohledu je urbanistická hodnota měst pojímána nejen jako součet jednotlivostí (objektů), ale i jako relativně komplexní informace o celku a jeho logických (stavebních) částech. Z této informace vyrůstají následné urbánně-památkové hodnoty, vycházejí např. ze způsobu založení a následného vrstvení města, s cestami, parcelací, vytyčením bloků, umístěním, formou a rolí klíčových objektů, s geometrickými vztahy atp.
Tento přístup lze zjednodušeně chápat jako komplementární metodu k metodám poznávání architektonických hodnot historických objektů a souborů, resp. k metodice ochrany ucelených částí urbanizovaných území vykazující významné kulturní hodnoty a péče o ně. Jedná se o dvě cesty k témuž, jedna od jednotlivosti k celku, druhá od celku k jednotlivosti. Uživateli metodiky budou primárně orgány památkové péče, sekundárně obce, stavební úřady a projektanti. Metodika byla certifikovaná na základě Osvědčení o uznání uplatněné metodiky (vydáno MK ČR 18. 3. 2020).
MAPY ATRIBUTŮ KOMPLEXNÍ IDENTITY HISTORICKÉHO MĚSTA
Smyslem práce bylo vytvoření instrumentária pro systematickou identifikaci komplementárních jevů a atributů důležitých pro udržitelnost kulturních hodnot českých měst a pro zachování jejich autenticity. Účelem bylo vypracování logicky strukturovaných standardních postupů a metod pro komplexní analýzu a hodnocení historického prostoru z hlediska vývoje utváření měst, včetně jejich nehmotných projevů. Práce je založena na relativně komplexním hodnocení a na metodách využívajících počítačově podporované zobrazovací techniky (primárně v prostředí GIS). Cílem bylo formulovat, vymezit a zpracovat obecné standardní podklady a nástroje pro posouzení urbánního rozvoje měst v kontextu památkové péče, resp. pro posouzení míry památkové hodnoty u specifikovaných urbánních jevů a atributů.
Byla vytvořena tato díla: 6x mapa (soubor listů) s odborným obsahem komplexní pro České Budějovice, Litomyšl, Telč, Jihlava, Pelhřimov, Kadaň; 20x mapa (soubor listů) s odborným obsahem lokační pro Český Krumlov, Domažlice, Horšovský Týn, Hradec Králové, Jičín, Jindřichův Hradec, Kolín, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Litoměřice, Moravská Třebová, Nové Město nad Metují, Nový Jičín, Olomouc, Plzeň, Prachatice, Slavonice, Třeboň, Úštěk, Znojmo. Celkem bylo vytvořeno 568 mapových listů. Společně s dalším výsledkem „Metodika komplexní identifikace a ochrany atributů hodnot historických měst a jejich veřejných prostorů pro záchranu a zachování jejich autenticity“ jde o ucelený formát využitelný při celém spektru činností, od strategických (plánování) přes taktické (rozhodování) k operativním (realizace).
02_Apendix: "Analýzy půdorysné osnovy"
Zveřejněné Mapy s odborným obsahem jsou pro prohlížení vyexportovány jako soubory v grafickém formátu PNG. Jednotlivé mapové listy jsou zpracovány v tiskovém formátu A1. Vzhledem k velké podrobnosti a grafické přesnosti jednotlivých zobrazení je potřeba při prohlížení disponovat zařízením s dostatečnou operační pamětí a kvalitním internetovým připojením. Pro detailní prohlížení v různých měřítcích zobrazení („zoom“) je možné soubory stáhnout. Stáhnutí souborů zároveň umožní rychlejší načítání datově objemných mapových listů.
VÝSTAVA SKRYTÝ ŘÁD A VNITŘNÍ PODSTATA JEDINEČNOSTI HISTORICKÝCH MĚST
Výstava Skrytý řád a vnitřní podstata jedinečnosti historických měst České republiky se uskutečnila od 1. 10. do 15. 11. 2020 v Galerii Jaroslava Fragnera. Její autoři z Fakulty architektury ČVUT a Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR v ní představují výsledky svého výzkumu z let 2016 – 2020. Analyzovali v něm podstatné jevy a atributy vytvářející komplexní pohled na památkové hodnoty v měřítku urbánních celků.
Koncepce výstavy
Petr Buryška, Kateřina Dolejšová, Tomáš Drdácký, Jan Jehlík, Edita Lisecová
„Vycházeli jsme z těchto premis: město je kulturní hodnotou jako celek – nejen jako součet hodnotných objektů, památkově hodnotná území (rezervace, zóny) jsou nedílnou součástí jejich krajinného a celoměstského kontextu a za třetí – digitální model mapování umožňuje odborně porovnávat různorodé formální a historické zdroje,“ vysvětluje architekt a urbanista Jan Jehlík. „Cílem bylo vytvoření nástrojů, které identifikují komplementární jevy a atributy, jež jsou důležité pro udržitelnost kulturních hodnot historických měst i pro zachování jejich autenticity či návrh inovací jejich ochrany v územním plánování a památkové péči.“
Ambicí výzkumu bylo doplnit stávající metody a přístupy památkové péče na základě znalostí současného urbanistického poznání, tím obohatit a posílit památkovou péči a její výkon, aniž by byly její existující priority zpochybňovány. Pro péči o hodnoty města je rovnocenně důležitá péče současně o celek, části i jednotlivosti. Jako celek lze pro tento účel chápat město v jeho správních hranicích, jako část jeho středověké jádro, jako jednotlivosti jednotlivé objekty či dílčí soubory. Metodou je zobrazení, popis a interpretace fenoménů v různých časových obdobích. Podstatou mapování je projekce podstatných jevů, atributů a vztahů a informace o jejich proměnách. Uspořádání a utváření jevů a atributů se fixuje v rámci geografického informačního systému (GIS). Výstupem mapování jsou soubory map s odborným obsahem a příklady jejich analytického využití. Projekce vychází z měřítka celku města, měřítka krajinného kontextu a měřítka skladebných částí.