Urbanismus sídel ve své elementární podstatě netvoří jen hmota, ale také fluidum různého skupenství, a to ve formě prostoru (vzduchu), či vody. Voda a vodní prvky jsou odjakživa nedílnou součástí sídel. Sídla vznikala při vodních zdrojích, bez kterých by nebyla života-schopná. Voda má řadu vlastností a její uplatnění v sídlech je mnohé. Od tekoucí řeky až po klidnou vodu ve váze na stole se beze sporu podílí na spoluutváření životního prostoru. Příspěvek je zaměřen na takové vodní prvky, které se odedávna spolupodílí na formování veřejného prostoru v historických sídlech. Vodní prvky se do veřejného prostoru sídel dostávaly pro zajištění základních potřeb obyvatel. Postupem času, s rozvojem sídel, se stávaly prvkem estetickým, s pozitivním vlivem na vnímání sídla obyvateli i návštěvníky. Některá sídla, především lázeňská, vznikla dokonce právě jen díky účinkům vody. V současnosti se dá říci, že je většina vodních prvků v sídlech vnímána pozitivně, na náměstích, v ulicích a dalších prostorech vznikají také zcela nové prvky. Vodní prvky nás pojí s historií a mají daleký přesah přes pouhou estetickou či prostoro-tvornou funkci. V případě novějších počinů vodní prvky veřejná prostranství doplňují o novou podstatu, jsou uplatňovány v roztodivných formách, od kašny až po mlžítko. Příspěvek stručnou formou předkládá vývoj vodních prvků v sídlech, posuzuje, jaký vliv má přítomnost vody na vnímání veřejného prostoru i lidské zdraví. Zároveň se zamýšlí nad formami vody i nad tím, jak k návratu či novým vodním prvkům přistupuje soudobá památková péče. Vodní prvky jsou pro sídla fenoménem, který nelze v žádném případě opomíjet.