Politiky architektury 2025 / Územní plánování 2030
Letošní ročník série studentských vědeckých konferencí Politiky architektury / Územní plánování 2030 mapuje aktuální vize, znalosti a výzkumy v oblasti podpory a vytváření kvalitní stavební kultury. Cílem je rozvinutí mezioborové debaty k probíhající reformě územního plánování o přímo související oblasti strategického plánování, urbánní ekonomie a kvality vystavěného prostředí.
Při správě území v naší zemi spoléháme spíše na přímé regulační nástroje, vývoj nicméně směřuje k úpravě stávajících postupů a procesů. Smyslem správy sídel a krajin má být péče o kvalitu svěřeného území. Hlavním cílem už není plán, ale koncepční role plánovacích projektů.
Konferenci pořádá Ústav urbanismu FA ČVUT ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT.
Památky 2025: Václav Hlaváček, Studio acht – Rekonstrukce v různých měřítkách: Od brněnských brownfieldů k Pražskému hradu
Architekt Václav Hlaváček se svým týmem představí rozmanité přístupy k obnovám – od záchrany historických objektů ohrožených demolicí až po moderní přístavby v areálu Pražského hradu. Studio acht se vedle obnovy památek dlouhodobě zaměřuje také na konverze brownfieldů, což ilustruje příklad brněnské Ponávky a areálu bývalé textilní továrny Vlněna, včetně záchrany Bochnerova paláce. Přednáška přiblíží i projekt adaptace historického komplexu v ulici Na Příkopě pro komerční využití. Neméně zajímavou součástí práce Studia jsou i menší rekonstrukce, k nimž patří bytové interiéry či drobné památky.
Architekt Václav Hlaváček, absolvent modulu architektury a rekonstrukcí na Stavební fakultě ČVUT v Praze se zkušeností ze Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů pod vedením architekta Pavla Kupky, je vedoucím prestižního Studia acht. Českou kancelář tohoto původně holandského ateliéru založil Václav Hlaváček spolu s rotterdamskými kolegy v roce 1993. Od té doby se Studio pod Hlaváčkovým vedením rozrostlo do početného ateliéru s kancelářemi ve čtyřech českých a moravských městech, na kontě má řadu projektů a realizací všech měřítek a také jejich ocenění. Podstatnou část práce Studia acht tvoří obnovy historických staveb. Velkou pozornost vzbudila např. obnova a dostavba Nového proboštství, patrně nejvýraznější nový architektonický vstup v areálu Pražského hradu od dob Plečnikových úprav.
Ústav teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Národním archivem připravil výstavu věnovanou státní projekční organizaci Stavoprojekt, jejíž činnost se nesmazatelně zapsala do podoby českých měst či krajiny a ovlivnila tvorbu generací architektů a architektek. K vidění budou dosud nepublikované archivní materiály. Součástí výstavy je řada doprovodných programů.
Vernisáž proběhne 3. prosince 2025 v 18:00 v Galerii Jaroslava Fragnera.
Výstava potrvá od 4. prosince 2025 do 1. března 2026. Otevřeno středa až neděle od 14.00 do 19.00.
Výstava výsledků workshopu – Informační model jako nástroj pro krajinářskou architekturu
V říjnu a listopadu proběhl pilotní workshop LIM/BIM pro studenty a pedagogy Ústavu krajinářské architektury. Uzavře jej slavnostní vernisáž s debatou všech účastníků a dalších hostů. V pondělí 8. 12. od 17.00 hodin.
Památky 2025: Milena Hauserová – Míjení a setkávání
Může se zdát, že ochrana přírody a památková péče představují oblasti s natolik rozdílným předmětem zájmu, že pokus o hledání jejich souvztažnosti je ztrátou času. Cesty obou disciplín jsou i u nás dlouhodobě formálně rozděleny. Pokus sledovat v jejich minulosti projevy názorové blízkosti otevírá nový úhel pohledu na proces utváření postojů k životnímu prostředí. Za nabízeným tématem zatím nestojí soustavný výzkum ale spíše jen mezerovité tušení souvislostí. Snad se ale i v této podobě může stát podnětem k mezioborové diskusi.
Doc. Ing. arch. Milena Hauserová, CSc. je právem respektovanou osobností nejen Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT, na němž dlouhodobě působí, ale celého oboru památkové péče a historie architektury u nás. Vedle svého hlavního odborného zájmu, jímž je středověká architektura se specializací na dějiny středověkého městského domu a sakrální architekturu, se intenzivně věnuje historii kulturní krajiny, zabývá se též teoretickými otázkami památkové péče a řadou dalších specializovaných témat včetně urbanismu měst.