krajinářská architektura (mgr)

Nejnovější studijní program FA boří naivní představu, že krajinářská architektura je něco, co se přidá k architektuře poté, co ostatní profese naplnily svá zadání. Dosud u nás dostupné vzdělání v tomto oboru se převážně zaměřovalo na kultivaci zahradnických a přírodovědných znalostí, ovšem výuka na naší fakultě propojuje znalosti a dovednosti typické pro krajinářského architekta s mnoha aspekty výuky architekta a urbanisty.

co se naučíte?

Získáte základní přehled o dějinách umění a architektury a osvojíte si základy specializovaných přírodovědných disciplín potřebných pro tento obor, například dendrologie. Ve finále tak zvládnete vypracování studie úpravy veřejného prostranství, například parku, uličního prostoru nebo sportoviště, včetně všech náležitostí a detailního zpracování zahrnujícího třeba osazovací plán.

tvrdé řemeslo i krásné umění

V souladu s Vitruviovým výrokem, že struktura jakékoli stavby musí vykazovat tři základní vlastnosti – firmitas, utilitas, venustas, tj. musí být trvanlivá, užitečná a krásná, bude i vaše studium na fakultě nejspíš těžké a tvrdé. Cílem ale je, aby to nebyl promarněný čas a aby výsledek byl co nejlepší. Nejde jen o zvládnutí technických dovedností – budete mít spoustu prostoru pro uplatnění kreativity a múzičnosti a spoustu možností se rozletět.

myslet jako krajinář

Základem je naučit se pohlížet na okolní svět nejen jako krajinář, ale současně jako architekt. Krajinářský architekt není totéž co zahradník, jak si mnozí myslí – musí umět vnímat přírodní i dotvořené prvky kolem sebe jako celek, dokázat jej důkladně analyzovat a poté mu vtisknout novou kvalitu.

obor, který má budoucnost

Ve světě je krajinářská architektura disciplínou, která prožívá velký rozvoj, a to nejen ve vyspělých státech, ale i ve státech třetího světa. Architekt-krajinář je vlastně mediátorem mezi plánovacími procesy a veřejností a advokátem udržitelnosti kvalitního životního prostředí pro budoucí generace. Je to obor, který pracuje s krajinou, prostorem, má široký záběr. Uplatnění nachází v přírodě, na venkově, ve městech i v průmyslových oblastech.

proč studovat u nás

  1. Vertikální ateliéry

    Ateliér je předmět, v němž zužitkujete teoretickou výzbroj. Postupně si vyzkoušíte návrhy městských prostor, krajiny, předmětů apod. Ateliérů je více než čtyřicet, vedou je uznávané špičky v oboru – a přívlastek „vertikální“ znamená, že studenti v nich mohou pracovat na jednom projektu společně bez ohledu na to, jestli navštěvují druhý, třetí, čtvrtý nebo poslední ročník.

  2. Individuální přístup

    Důraz na ateliérovou výuku umožňuje velmi úzkou spolupráci studentů s pedagogy. Ve zvoleném ateliéru se setkávají dvakrát týdně a při práci na každém zadaném úkolu může adept se svým „guru“ strávit spoustu času probíráním zvoleného přístupu a debatami o nejvhodnějším řešení.

  3. Jsme velká škola, ale ne nalejvárna

    Studenti Fakulty architektury netráví hodiny a hodiny v přednáškových místnostech. Pro ohmatávání reality jsou v souladu s konceptem „learning by doing“ využívány workshopy, exkurze a nejrůznější formy kutění a tvoření, tedy něco, co se nedá nadřít nazpaměť.

učitelé

Na Fakultě architektury nevyučují pouze akademici, ale především lidé spojení s praxí – uznávaní odborníci, kteří ve svém oboru něco znamenají. Jsou to pochopitelně individuality, takže nečekejte nudné suchary.  Spíš se dočkáte toho, že vás vezmou na exkurzi do prostředí, kam se hned tak někdo nedostane, nebo třeba na pivo.

absolventi

Krajinářský architekt je široce vzdělaným odborníkem, jehož hlavní činností je navrhování veřejných prostranství a kulturní krajiny. Je připraven na mezioborovou účast v plánovacích procesech, jako je zpracovávání urbanistických, regulačních a územních plánů. Základní znalosti architektury a urbanismu mu umožňují hrát důležitou roli v detailním programování povrchů sídel ve velkém i malém měřítku. Pracovat může v ateliéru krajinářské architektury, na volné noze nebo ve státní správě.

 

Přijímací zkoušky

Na magisterský stupeň se mohou hlásit uchazeči s ukončeným bakalářským studiem ve stejném nebo příbuzném oboru. Na rozdíl od přijímaček do bakalářského programu se však neskládají talentové zkoušky, ale hodnotí se portfolio školních prací nebo jiných projektů, které uchazeč zpracoval. Absolventi bakalářského studia příslušného programu na FA ČVUT s výbornými výsledky jsou do navazujícího magisterského studia přijati bez přijímacích zkoušek.

Státní závěrečné zkoušky

Státní závěrečné zkoušky se skládají ze státní zkoušky z předmětových bloků a obhajoby diplomové práce. Státnice předcházejí obhajobě diplomové práce a podmínkou je úspěšné absolvování povinných předmětů.

 

Diplomová práce

Diplomový projekt prověřuje schopnosti studenta zvládnout samostatně krajinářský projekt v celé jeho šíři. Musí při tom uplatnit teoretické a technické znalosti i schopnost analyzovat složitý problém a navrhnout jeho řešení. Práce je samostatná, postupuje od rešerše realizovaných projektů, rozboru řešené lokality přes stanovení programu a prostorového konceptu po návrh konstrukcí, materiálů a finální grafickou prezentaci. Předchází mu diplomní seminář, soubor rešerší a podkladů, ze kterých pak student při své závěrečné práci vychází. Hodnocení diplomové práce je součástí státní závěrečné zkoušky a probíhá formou obhajoby před komisí.

Za obsah této stránky zodpovídá: Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.