Výzkumné projekty
Jsme přední výzkumnou institucí působící v mnoha odborných oblastech. Přehled o naší výzkumné činnosti poskytují oblasti výzkumu a konkrétní projekty prezentované na této stránce. Pro podrobnější informace o výsledcích výzkumu, o možnostech transferu znalostí nebo o dalších formách spolupráce doporučujeme kontaktovat řešitele jednotlivých projektů.
291 výsledků
Hlavní řešitel
Tichý, D.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2021-2023
Anotace
Hlavním cílem projektu je zjistit, jaké jsou možnosti a limity rozvoje environmentálně udržitelného a sociálně dostupného participativního bydlení v ČR. Chceme:
1) konceptualizovat participativní bydlení pro ČR: identifikovat hlavní formy a navrhnout systémová řešení rozvoje sociální inovace v různých kontextech
2) zjistit, jak potřeby a zájmy aktérů bydlení ovlivňují naplňování environmentálních, sociálních a ekonomických cílů participativního bydlení a navrhnout metodické postupy efektivní regulace pro obce
3) navrhnout a testovat principy a nástroje pro správu v modelových typech participativního bydlení
4) aplikovat výstupy v 6 zapojených městech např. do zadávací dokumentace pro konkrétní lokality nebo do programu rozvoje environmentálního a dostupného participativního bydlení.
Hlavní řešitel
Zdráhalová, J.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2020
Anotace
Mezinárodní konference doktorandů v oborech architektura, výstavba, urbanismus a prostorové plánování na téma architektura a urbanismus. Cílem konference je rozvinout mezinárodní spolupráci při výzkumu otázek, se kterými se potýká architektura a urbanismus středoevropských zemí a zvýšit tak kvalitu vědy a výzkumu v oborech architektura, výstavba, urbanismus a prostorové plánování.
Konference umožní porovnání a odborné recenzní zhodnocení výsledků výzkumu a tvorby studentů doktorského, event. magisterského stupně studia na FA ČVUT, FSv ČVUT, FA VUT Brno, UMPRUM, FA STU Bratislava a dalších středoevropských fakult se zvláštním důrazem na výměny zkušeností a navázání spolupráce mezi studenty, pracujícími na podobných tématech výzkumu napříč ústavy a fakultami. Konference navazuje na cyklicky pořádané mezinárodní konference doktorandů, které proběhly v Praze mezi lety 2011 a 2019, V Bratislavě 2012 a 2015, a v Brně 2013 a 2016, přičemž má ambice rozšířit tyto konference na středoevropský prostor.
Prezentované příspěvky budou recenzovány a otištěny ve sborníku, všechny příspěvky budou publikovány na webové prezentaci konference.
Program:
Konference proběhne ve čtyřech tématických sekcích:
Vize, projekty a realita
Historie, proměna a přeměna
Materiály, technologie a procesy
Nové otázky 21. století
Doprovodný program konference:
Kulatý stůl na téma Výzkum v architektuře a urbanismu
Termíny:
Vyhlášení konference: 15. 4. 2020
Podání přihlášky a abstraktu: do 30. 5. 2020
Termín pro potvrzení přijetí příspěvku: 15. 7. 2020
Termín zaslání fulltextů: do 1. 9. 2020
Termín konání konference: 7. - 8. 12. 2020
Vědecký výbor konference:
doc. Ing. Dr. Martin Pospíšil, Ph.D. - předseda - FA ČVUT
Ing. arch. Jana Zdráhalová, Ph. D. - FA ČVUT
prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc. - FA ČVUT
prof. Dr. Ing. arch. Henrieta Moravčíková - FA STU
doc. Ing. arch. Lubica Vítková, PhD. - FA STU
doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. - FA VUT
prof. PhDr. Petr Kratochvil, CSc. - FUA TUL
Hlavní řešitel
Škoda, Z.
Řešitelský tým
Trvání projektu
2020
Anotace
Digitální technologie nám v určitých případech ukazují obrovskou přidanou hodnoty od počátečního konceptuálního návrhu stavby až po konečnou fázi výstavby. Správným využíváním těchto technologií mohou společnosti omezit náklady na celý životní cyklus stavby. Projekt se bude zabývat aktuálním tématem zavádění a využívání bezpilotních leteckých prostředků - UAS (Unmanned Aerial Systems) ve stavebnictví. Projekt bude zaměřen na analýzu možnosti využití těchto prostředků a analýzou ekonomické výhodnosti v rámci automatizované výstavby. Po celém světě jsou prostředky UAS využívány naprosto běžně, nicméně využití v České Republice není zcela obvyklé. V tomto projektu budou identifikovány a prozkoumány druhy UAS, které se v dnešní době využívají právě pro stavební účely, stejně tak budou prozkoumány ekonomické aspekty využitelnosti těchto strojů. Následně bude vyhodnocena účinost využití dronů v různých výstavbových projektech.
Hlavní řešitel
Kuták, J.
Trvání projektu
2020
Anotace
Předmětem projektu jsou výzvy navrácení či vložení nové funkce a života do dříve dlouhodobě deprivované krajiny jakožto celku v postindustriální době (po útlumu těžby). Studie a celková analýza pojmenuje spektrum užívaných alternativních přístupů ke konverzi celých oblastí, objektů a výrobních zařízení v centrech těžebního průmyslu. Studie také ověří možnosti aplikace přístupů užívaných u objektů v areálech těžebního průmyslu v úzké návaznosti na průmyslového dědictví.
Projekt se věnuje aktuální problematice alternativního využití nevyužívaných objektů, areálů a krajiny těžkého průmyslu (zejména těžby) a spadá do rozvíjející se vědní oblasti. Jeho výsledky mohou být využitelné jako podklady pro vlastníky a investory při rozhodování o novém využití právě těchto oblastí průmyslového dědictví.
Hlavní řešitel
Dzurilla, D.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2020
Anotace
Projekt je zaměřen na kategorizaci a zmapování architektonických digitálních skic/ vizualizací pořizované architektem v procesu návrhu studie ve fázích analýza, koncept, design a prezentace pro klienta.
V týmu jsou dvě úspěšné řešitelky SGS.
Výzkum dále navazuje na výzkum Kateřiny Novákové "Collaborative sketching".
A propojuje se s výsledky výzkumu Ladislavy Fialkové "data-mining".
Výsledky budou přínosem pro další výzkum disertační práce, tak i pro ústav digitálního navrhování a modelování.
Hlavní řešitel
Sereda, A.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2020-2022
Anotace
V rámcích výzkumné práce "Architektura ve vzdělávání pedagogů základních škol" bylo zjištěno, že jedním z důležitých problémů v oblasti architektonického vzdělávání dětí je nedostatek odborné přípravy učitelů a nedostatek zájmu odborníků. Jednou z možností řešení tohoto problému je v zajištění spolupráce mezi architekty-urbanisty a pedagogy, což je jedním z cílů projektu "Architektonické vzdělávání pedagogů". Projekt je koncipován jako série workshopů pro učitele základních škol a vede ke zlepšení znalostí a dovednosti pedagogů v tématech souvisejících s architekturou a urbanismem. Jen díky mezioborové spolupráci může vzniknout kvalitní komplexní přístup k výuce architektury.
Hlavní řešitel
Děnge, J.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2020-2022
Anotace
Architektura a umění mají k sobě specifický vztah, často se prolínají a tvoří dialog. Cílem práce je zkoumat tento dialog architektury, umění a designu v kontextu interiéru staveb pro bydlení, veřejnost nebo komerci. Výstupem projektu bude publikace rozhovorů s architekty, umělci a klienty, kteří se mohou k danému tématu relevantně vyjádřit. Existuje předpoklad, že zahrnutí dalších oborů do spolupráce při tvorbě architektonických návrhů, vytváří kultivovanější a kulturnější prostory.
Hlavní řešitel
Poláčková, T.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2020-2022
Anotace
I přes velikou poutavost architektury 80. let, která přinesla do Československa novinky, jakými jsou low-tech nebo postmoderna, je toto období našich architektonických dějin velmi málo zpracované. Mimo činnost oficiálních projektových ateliérů, Svazu českých architektů a mnohdy jim navzdory vznikalo zejména ve druhé polovině osmdesátých let množství společných výstav architektů, domácích seminářů, aktivit vymezujících-se proti bourání historických čtvrtí - to vše tvořilo paralelní architektonickou scénu. Architekti v mnohém reagovali na podněty pronikající skrze hranice železné opony díky vzácným zahraničním tiskovinám, korespondenci s architekty-emigranty, či dokonce výjimečným návštěvám zahraničních architektů i teoretiků. Důležitým zdrojem inspirace se (zejména díky osobnosti Jiřího Ševčíka a blízkého okruhu spřátelených architektů ale například i činnosti VÚVA) stal postmodernismus.
Aktivity paralelní architektonické scény a jejich navázanost na diskuze mezi architekty o zahraniční teorii i praxi, byly pro podobu místní architektonické scény určující. Předkládaný studentský projekt chce tyto pro svou dobu příznačné ale dosud nezkoumané tendence zmapovat.
Hlavní řešitel
Mlynčeková, L.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2020-2022
Anotace
Hlavním tématem projektu je architektura sedmdesátých a osmdesátých let v Čechách a na Slovensku. Navrhovaný projekt se konkrétně zaměřuje na bývalé státní projekční (a stavební) podniky, jejich vývoj, transformace, tematické zaměření a náplň práce, a to v návaznosti na politicko-ekonomické poměry v bývalém Československu. Důležitým bodem je sledování návaznosti projekce na dvou a pětileté hospodářské plány povojnového Československa. Časově se téma zaměřuje především na pozdější období, a to léta sedmdesátá a osmdesátá, protože se jedná o nejméně zmapované období v tomhle směru. Projekt je také unikátní svým geografickým zaměřením, a to společným řešením obou krajin, Česka a Slovenska. Tematicky se také bude projekt zabývat návazností náplní práce jednotlivých projektových ústavů na na tehdejší centrální ekonomiku a její plány. Jakým způsobem fungovalo zadávaní práce? Jak byli jednotlivé zadání specifikovány a distribuovány? Jak fungoval běžný chod ústavů, podniků nebo ateliérů? Tyto a mnohé další otázky budou klíčovými při celkovém řešení projektu.
Hlavní řešitel
Kopp, L.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2020-2022
Anotace
Obchod a služby se v rámci města přesouvají, hledají nové plochy a mění svůj charakter. Výzkum sleduje vztah charakteru služeb a jejich rozložení v organismu města ve vývojových fázích.
Tento výzkum předkládá nový přístup k problematice distribuce vybavenosti ve struktuře měst. Výzkum si klade za cíl nalézt a popsat vztahy mezi časovou vrstevnatostí měst danou jejich historickým vývojem, změnou uliční hierarchie a dnešním rozmístěním aktivního parteru ve veřejném prostoru. Pomocí časově vrstveného modelu kombinujícího urbánní morfologii měst, konfiguraci uliční sítě (Space syntax) a databázi rozmístění služeb výzkum prokazuje důležitost rozvoje města při snaze pochopit fenomén distribuce vybavenosti.