S ohledem na aktuální nařízení vlády v nouzovém stavu je veškerá KONTAKTNÍ výuka na FA ČVUT do odvolání přerušena.

Alfa

Vyšlo dvojčíslo Alfy 2–3/20

Zrod Domu na kolečkách, který již nějakou dobu parkuje na našem fakultním nádvoří, byl inspirován skicou Johna Hejduka. Této významné osobnosti světové architektonické scény se také věnuje celé dvojčíslo fakultního zpravodaje (navazuje na Alfu 9-10/19).

Stránky Alfy nabízejí čtenáři procházku galerií obrazů – fotografií artefaktů, jež se v různých letech objevovaly v mnohých světových centrech. V Berlíně, Londýně, Oslu, ale i v Buenos Aires či v Atlantě, a to většinou před fakultami architektury, když pod dohledem Hejduka se stalo jejich budování předmětem studentských workshopů. I ten náš vznikl studentskou rukou, - v návrhovém ateliéru Seho, Ústavu navrhování II v rámci výuky Learning by design.

Uměleckou a pedagogickou reflexi odkazu člena slavné New York Five a dlouholetého děkana legendární newyorské fakulty architektury v Cooper Union mají tedy členové akademické obce FA ČVUT denně na očích… Známější a společensky apelativnější jsou ovšemže dvě Hejdukovy plastiky – Dům sebevraha a Dům matky sebevraha, které stojí rovněž v Praze. Jsou věnované oběti Jana Palacha a v roce 2016 byly instalovány na Alšově nábřeží na dohled od Filozofické fakulty – alma mater studenta Jana Palacha. Alfa připomíná, že v 90. letech minulého století byly obě plastiky umístěny v zahradách Pražského hradu, kde se instalovaly pod Hejdukovým dohledem; jak známo, umělec toto dílo věnoval Praze a českému lidu, a proto, když bylo nutno dřevěné domy-sochy s ohledem na jejich stav nahradit, byly pro instalaci v centru Prahy zhotoveny z kovu. (Návrh úprav nábřeží a detailní řešení plastik: Ing. arch. Miroslav Cikán a Ing. arch. Pavla Melková - pozn. red.)

Hejdukovo téma otevírá v Alfě esej děkana prof. Lábuse Jak se neuvěřitelné stává skutkem, v rozhovoru s Evou Eisler nabízí Alfa také osobní vzpomínku i recenzi díla Mistra z pera pedagoga naší fakulty Luise Marquese. Již tradičně doplňuje celé téma rubrika Infa s řadou podrobných informací ze života Fakulty architektury.

Z Alfy vybíráme

Doc. Miroslav Cikán k umístění párové sochy Domu Matky a Domu syna

Situační výpověď je zde posílena zapojením Piety, párové sochy – Matky a Syna. Umělecké dílo posiluje význam prostoru, vnáší nový smysl a dramaturgii.

Karlův most v průhledu mezi Matkou a Synem je symbolem jejich dialogu.

Pražský hrad vstupuje mezi artefakty – je elementem vyššího smyslu situace, je výzvou.

Městské věže – Mostecká věž a věž sv. Františka vtahují do situace vertikály města.

Syn uniká z dialogu s matkou k své Alma Mater – k Filozofické fakultě UK, vykonat Čin. Dům Syna je subjektem – opouští Matku, aby se obětoval a burcoval.

Dům Matky je obytný objekt. Je místem osamění Matky, která je uvězněná v domě a nemůže zadržet odcházejícího syna.

 

John Hejduk ve vzpomínce Evy Eisler

Cooper Union, kde působil po čtvrt století John Hejduk v roli děkana Fakulty architektury, sestává ze tří fakult: architektury, umění a vědy, připomíná česká designérka Eva Eisler, manželka architekta Johny Eislera, člena legendární Školky Sialu a později spolupracovníka a partnera Richarda Meiera, která žila dlouhá léta v New Yorku a s Johnem Hejdukem, který měl české kořeny, ji poutalo pevné přátelství. Málo se ví, připomíná Eva Eisler, že školu založil před více než sto šedesáti lety průmyslník a vynálezce Peter Cooper, jeden z nejmovitějších Američanů. Cooper vzešel z velice chudých poměrů a nikdy na tento svůj původ nezapomněl. A proto byla jeho škola pro studenty zcela zdarma. Podmínkou byly ovšem náročné talentové zkoušky. Dlužno dodat, že v posledních letech – s ohledem na značné výdaje spojené s výstavbou nových budov – Cooper Union přece jen určité školné zavedla. Škola představuje jednu z nejprestižnějších univerzit nejenom v rámci USA, ale ve světovém měřítku. Hejduk zde nabízel studentům i pedagogům především otevřený tvůrčí prostor k osobnímu rozvoji, podtrhuje Eva Eisler. Na School of Arts studoval např. malíř Jan Kotík, syn Charlotty Kotík… Mimochodem škola představuje také významnou půdu společenskou. Odtud, z přednáškového sálu Great Hall, zaznívaly a zaznívají do USA, ale i dále do světa projevy nejvýznamnějších státníků – např. prezidenta Lincolna, ale i filozofů, básníků, rebelů, reformátorů a nejrůznějších dalších myslitelů.

Cooper Union splňovala představy architekta a umělce Hejduka, který tvrdil, že dům musí mít ducha, a proto by měl architekt studovat vedle technických oborů také poezii, filozofii a jiné druhy umění, například i tanec. Ostatně se říká, že architektura je matka všech umění… upozorňuje Eva Eisler. Jak známo, na Hejdukově Cooper Union přednášel poezii také básník a historik umění David Shapiro, absolvent Kolumbijské univerzity, legendární autor básně Pohřeb Jana Palacha z roku 1969. Shapirovy verše Hejduka zasáhly a inspirovaly k projektu dvou plastik Dům sebevraha a Dům matky sebevraha. Oba artefakty, které posléze realizovali jeho studenti pod vedením Hejdukova kolegy Jamese Williamsona v Atlantě, poté věnoval prezidentu Václavu Havlovi. Přestože byly ze dřeva, byly dlouho instalovány v hradních zahradách, což ovlivnilo jejich životnost. Po Hejdukově skonu byly zhotoveny z kovu – opět pod vedením Jamese Williamsona a ve spolupráci s pražským ateliérem MC Miroslava Cikána. A na základě urbanistického návrhu Václava Králíčka byly v roce 2016 instalovány na Palachově náměstí naproti Palachovy alma mater – a v blízkosti Umprum.

Co si vybavím, když se řekne jméno Johna Hejduka?, přemýšlí Eva Eisler. Dvoumetrového hromotluka s výjimečnou, citlivou duší. Byl to tvůrce, který se pohyboval v hlubinách architektonického myšlení, nejenomže dal hlas básníku Shapirovi na své Fakultě architektury, ale sám psal a publikoval verše i umělecké eseje, zabýval se teorií a dějinami stavebního umění; vedle Eisenmana byl asi nejpřemýšlivějším členem slavné „Newyorské pětky“. Z jiného úhlu pohledu to byl člověk nesmírně lidský. Jeho prarodiče pocházeli z Kutné Hory, a když u nás padl bývalý režim, Hejduk cítil, že chce navázat s českou kulturou vztahy. A proto se rozhodl, že uspořádá na Cooper Union Havlovi výstavu Slovo o slovu. Byl přesvědčený, že právě koncept Slova o slovu je pro architekturu velice důležitý. Když měla být Hejdukovi udělena Cena AVU, měla jsem tu čest nabídnout pro ceremoniál nově dokončené České centrum, jehož interiéru jsem byla autorkou (tenkrát ještě na Madison Avenue). Mj. za účasti velvyslance Žantovského, ale také významných newyorských architektů, přátel Johna Hejduka nebo umělců a designerů, jako byl Massimo a Lella Vignelli, David Shapiro apod. Jednou jsme seděli s Hejdukem na balkoně u přátel nad korunami stromů Centrálního parku, vzpomíná Eva Eisler. Tenkrát jsme se chystali do katedrály St. John the Divine, kde ten den probíhal úžasný gala koncert na počest Václava Havla, kterého se zúčastnily stovky hvězd, jako například Paul Newman nebo nositel Nobelovy ceny Elie Wiesel. Ten na pódiu na adresu Havla prohlásil „Dnes bych chtěl umět česky, dnes bych chtěl být Čechem, dnes jsme zde, v tvé přítomnosti, všichni Češi.“ John mě na tom balkoně držel za ruku a řekl: celý život jsem viděl bílé anděly, ale poslední dobou jsou černí... Uvědomila jsem si, že je něco v nepořádku, a také se zanedlouho ukázalo, že John je nemocen…

Průhled štěrbinou z nitra Domu matky

Plastiky Johna Hejduka na Alšově nábřeží, 2016. Trvalá připomínka oběti Jana Palacha, foto Jiří Horský

John Hejduk, Catcher of the Angels, 1986

Skici Johna Hejduka z publikace Vladivostok.
Dole uprostřed motiv, který studenti návrhového ateliéru Seho v Ústavu navrhování II FA ČVUT použili při navrhování Domu na kolečkách.

 

 

Dům na kolečkách (Rolling House), FA ČVUT, Praha 2019. Řez

 

Za obsah této stránky zodpovídá: Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.