Ve dnech 11. až 14. 11. 2018 dojde z důvodu stavebních prací k celkové odstávce informačního systému ČVUT v Praze. Aktuální informace na www.cvut.cz/odstavka.

Alfa

Představujeme nového docenta Martina Pospíšila

Jak Alfa uvedla, někteří z pedagogů FA ČVUT v nedávné době habilitovali; fakultní bulletin představuje nové docenty v odpovědích na anketní otázky. 1. Mohl byste stručně popsat obsah vaší habilitační přednášky před Vědecko-uměleckou radou FA ČVUT?  2. Která část byla členy rady diskutována? Co vás na této diskusi zaujalo nejvíce? 3. Jak byste charakterizoval svůj přístup k pedagogické činnosti? Resp. jak či jakou metodou se vám daří propojit přístup k vědě či umění (technice) s pedagogikou? 4. Považujete některého z vašich učitelů za svůj vzor? V čem tkvěly jeho kvality?
  1. Má habilitační práce, kterou jsem zpracovával téměř pět let převážně z původních pramenů získaných studiem v archivech a knihovnách v Paříži, Bostonu, Cambridge, Curychu, Berlíně, Vídni a v Praze, se zabývala hledáním historických kořenů grafické statiky. Na následné habilitační přednášce před Vědecko-uměleckou radou FA ČVUT jsem pak posluchače seznámil jak s historickým vývojem grafické statiky, tak hlavně s její novodobou aplikací při výuce architektů tak, jak jsem ji poznal i při své stáži na MIT v Bostonu nebo při své návštěvě ETH v Curychu a jak ji máme rozplánovanou i pro výuku na naší fakultě.
  2. Určitě právě zmíněný odlišný přístup k výuce stavební mechaniky na principech grafické statiky. Je zřejmé, že architekti ve své tvorbě postupují, zjednodušeně řečeno, „od celku k detailu“, zatímco inženýři musí ve svých výpočtech své zadání nejdříve strukturovat, zvolit materiál a poté je řešit opačným směrem, čili „od detailu k celku“. Tak jsou koncipovány jak inženýrské výpočetní postupy, tak i mezinárodní normy, jež inženýři při výpočtu konstrukcí používají, a tak je sestavena i inženýrská výuka. Ta ovšem předpokládá mnohonásobně rozsáhlejší matematickou průpravu, než jakou mají naši studenti; novodobé výpočetní metody jsou postaveny na vyšší matematice – na diferenciálním a integrálním počtu, maticovém počtu, na pravděpodobnostních metodách apod. Z této náročné exaktní inženýrské výuky je ale tradičně odvozena i výuka architektů, byť značně zjednodušená. Architekty, po nichž požadujeme hlavně koncepční a široce zaměřené myšlení, učíme statiku stejnými postupy jako inženýry, kteří jsou specializováni velmi úzce. Není tedy divu, že se někteří studenti architektury v tom ohromném množství exaktních procedur prostě ztrácejí. Základní znalosti tohoto oboru ke své práci ale objektivně potřebují, výstupy jejich tvorby musejí obstát ve fyzickém světě a mnozí vynikající architekti od počátků stavitelství až po současnost založili svůj věhlas právě na skvěle navržené nosné konstrukci. Náš současný pedagogický rébus tak spočívá v tom, jak máme při mizivé matematické průpravě a relativně malém množství hodin umožnit studentům architektury osvojit si principy stavební mechaniky natolik, aby se jim dostaly do krve, a oni tak mohli k návrhu nosné konstrukce přistoupit co nejintuitivněji. A grafická statika, obzvláště pak její první a historicky nejstarší část, grafická analýza, významně napomáhá jak základní představě studenta o chování konstrukce pod zatížením, tak rovněž podporuje celostní přístup k návrhu. Na konstrukci jako celku totiž umožňuje provádět zjednodušené výpočty, které lze podle potřeby postupně zpodrobňovat a zpřesňovat. A to je postup velmi blízký koncepčnímu uvažování architektů, na němž lze postavit i jejich specializovanou výuku. Členové rady v diskusi živě reagovali právě na výše zmíněný rozdílný přístup k výuce statiky a nosných konstrukcí pro architekty oproti výuce inženýrské a myslím, že jej přijímali velmi pozitivně.
  3. Snažím se přistupovat k výuce s pokorou. Získat vzdělání pro mne nebylo žádnou samozřejmostí a v některých obdobích to bylo i velmi krušné, měl jsem ale na všech stupních škol ohromné štěstí na vynikající učitele, kteří mi věřili a dokázali mne v pravý čas podpořit. A stejně tak se snažím postupovat i já, empaticky, s upřímnou snahou vidět problém pohledem studentů, přivést je k přemýšlení o kladech i záporech různých řešení a i na onom úzkém výseku své profese jim ukázat cestu ke kritickému myšlení.

Za obsah této stránky zodpovídá: Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.