Pilířem jsou osobnosti

Na působení Josefa Zítka, prvního děkana odboru architektura – pozemní stavby, v dalších letech navazovali významní architekti jako Antonín Balšánek, Josef Fanta nebo Jan Koula. V samostatné republice změnila polytechnika v roce 1920 název na České vysoké učení technické a z odboru pozemního stavitelství se utvořila Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství. Na ni potom roku 1976 navázala samostatná Fakulta architektury.

Důležitým letopočtem pro směřování FA byl pochopitelně rok 1989. Postupně prošla reorganizací studijního plánu a personální obměnou, takže zde začali působit proslulí, ale do té doby zapovězení tvůrci a pedagogové jako Vladimír Šlapeta, Alena Šrámková, Jaroslav Šafer nebo Miroslav Šik. Struktura školy se přizpůsobila pružnějšímu modelu vertikálních návrhových ateliérů a tematicky profilovaných odborných ústavů.

Zlomový moment nastal v roce 2011, kdy se fakulta přestěhovala do nově vybudované samostatné budovy. Pod vedením děkana Zdeňka Zavřela prošla výraznou proměnou – otevřela se světu, zásadně modernizovala výuku a rozšířila nabídku o nový program Design.

Za děkana Ladislava Lábuse se fakulta stabilizovala a dále rozvíjela – v roce 2016 přibyl program Krajinářská architektura, posílilo se doktorské studium a fakulta se profilovala jako respektovaná akademická platforma pro odbornou diskusi i reflexi společnosti.

Od roku 2022 pod vedením děkana Dalibora Hlaváčka klade fakulta důraz na interdisciplinaritu, internacionalizaci, inkluzivní prostředí a otevřenou kulturu vedení. Probíhá rozsáhlá revize studijních programů a připravuje se nový program Udržitelný rozvoj měst.

Fakulta tak potvrzuje svou roli moderní vzdělávací instituce, která formuje nové generace tvůrců a aktivně ovlivňuje odborné i společenské prostředí.