Pilířem jsou osobnosti

Na působení Josefa Zítka, prvního děkana odboru architektura – pozemní stavby, v dalších letech navazovali významní architekti jako Antonín Balšánek, Josef Fanta nebo Jan Koula. V samostatné republice změnila polytechnika v roce 1920 název na České vysoké učení technické a z odboru pozemního stavitelství se utvořila Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství. Na ni potom roku 1976 navázala samostatná Fakulta architektury.

Důležitým letopočtem pro směřování FA byl pochopitelně rok 1989. Postupně prošla reorganizací studijního plánu a personální obměnou, takže zde začali působit proslulí, ale do té doby zapovězení tvůrci a pedagogové jako Vladimír Šlapeta, Alena Šrámková, Jaroslav Šafer nebo Miroslav Šik. Struktura školy se přizpůsobila pružnějšímu modelu vertikálních návrhových ateliérů a tematicky profilovaných odborných ústavů.

Další zlom přineslo roku 2011 přestěhování do prostor nově vybudované samostatné budovy fakulty, provázené postupnou proměnou výuky a otevření se světu po nástupu děkana Zdeňka Zavřela. Pod jeho vedením a za dohledu současného děkana profesora Ladislava Lábuse se v poslední dekádě postupně inovoval studijní program architektura a urbanismus, který v letech 2009 a 2016 doplnily nové programy – design a krajinářská architektura. Rozšířila se nabídka studia v zahraničí, doktorského studia a fakulta se stala vlivnou akademickou platformou pro odborné diskuse a rozvoj oboru. Přijala tak roli moderní vzdělávací instituce, která vychovává nové generace tvůrců a současně ovlivňuje i společenské klima.