Vnímáme otevřenost, tajemnost i neutěšenost okolního urbanismu, silnou komunitu Solidarity a neúprosnou demografickou křivku sídliště. Naším východiskem je mezigenerační propojení: děti a senioři. Mehrgenerationenhaus, v Česku neexistující, v Německu běžný. Spojujeme bydlení pro seniory, dětskou skupinu, denní stacionář a veřejnou, občanskou jídelnu. Dáváme jim divoký polosoukromý dvůr a bohaté spektrum interakcí. Hierarchizujeme prostor. Metodou se stává křehkost, jemnost, empatie. Ke stávajícímu domu přistupujeme komplexně: obnovujeme původní omítky při zateplení, odhalujeme konstrukce, probíhá reuse prvků. Přistavujeme obytnou pavlač, vytváříme průchod domem a rekultivujeme místa v bezprostředním okolí. Odpovídáme si na otázky, jak chceme stárnout: důstojně, s bohatou náplní a společně.
