V průběhu posledního desetiletí došlo v České Republice v důsledku rozsáhlých záplav ke zničení či poškození mnoha budov a inženýrských konstrukcí. V některých částech republiky je však situace mnohem závažnější a k většímu či menšímu ovlivnění základových poměrů podzemní vodou či povrchovým odtokem dochází téměř pravidelně a následkem bývají časté poruchy nadzemních částí konstrukcí. Obecně jsou stavby v záplavových územích ohrožovány jednak přímo, a to silovými účinky proudící vody a jednak nepřímo změnami základových poměrů v důsledku vyplavení jemných částic zeminy nebo zrušením sání a dále přerozdělením napětí v podzákladí. Současné metodiky pro stanovení míry ohrožení budov v průběhu povodně nezahrnují nepřímé dopady a soustředí se pouze na rychlost a hloubku proudící vody.