Základové desky podepřené pilotami a milánské stěny, obojí v hlubokých jamách, jsou často poškozeny vlivem značně zvednuté hladiny podzemní vody, což způsobí průsaky vody skrz tyto stavební části. Mechanismy postupného zvětšování trhlin a následných průsaků nejsou doposud dobře známy. Řešení tohoto problému vyžaduje spolehlivý popis dlouhodobých deformačních změn v deskách, stěnách i v zemině pomocí nelineárních materiálových modelů a následné užití robustních počítačových kódů na bázi MKP.