Zprávy

Seznamte se s vítěznými projekty studentské soutěže Urban Design Award 2021

Do 25. ročníku soutěže o nejlepší urbanistický projekt, kterou pro studenty architektury osmi univerzitních měst v Evropě pořádá Ústav prostorového plánování Fakulty architektury ČVUT společně s dalšími fakultami, se přihlásilo rekordních 60 projektů. Z 15 projektů, které postoupily do druhého kola, porota nakonec vybrala šest, jimž při online vyhlášení vítězů dne 24. března virtuálně předala ocenění. Zvítězila Franziska Schenk, studentka Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, s projektem Zelené klastry.
Vítězové a ocenění Urban Design Award 2019/2020 (ke stažení)

„Velmi kladně hodnotím pestré složení poroty, ve které nechyběli zahraniční účastníci,“ říká předsedkyně poroty Petra Kunarová z Fakulty architektury ČVUT. „I přesto, že se porotci nemohli vzhledem k současné situaci potkat, nechyběla diskuze nad konkrétními návrhy a nad tím, co porota považuje u studentských prací za podstatné – zda připravenost na profesi, či právě onen přesah – vzkaz od studentů ke společnosti. Rozhodně není náhodou, že většina oceněných projektů klade důraz na environmentální a společenský přesah architektury a urbanismu,“ vysvětluje Petra Kunarová. 

Porotci ve svém hodnocení zohledňovali nejen výsledný projekt, jeho kvalitu a způsob prezentace, ale také nápaditost autora a míru reagování projektu na současné světové problémy. Důležitým parametrem pro určení vítěze bylo celkové uchopení zpracovávaného tématu a srozumitelnost návrhu. Pro další ročníky soutěže porotci doporučují vytvořit soutěžní kategorie s ohledem na typ zadání.

Složení poroty

  • Ing. arch. Petra KUNAROVÁ (FA ČVUT), předsedkyně poroty
  • doc. Ing. arch. Gabriel KOPÁČIK, Dr. (FA VUT Brno)
  • Ing. arch. Jiří KUGL (FSv ČVUT)
  • Szabó Árpád DLA (FA BME Budapešť)
  • B. Arch. Peter BEDNÁR (Jakub Cigler Architekti)
  • Ing. arch. Ivan GOGOLÁK (Gogolák+Grasse)
  • Ing. arch. Antonín KANTA (PDM Group a. s.)
  • Ing. arch. Josef MORKUS, Ph.D. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR)
  • Ing. arch. Jiří PRÁŠIL (architekt)

Porota během svého setkání posuzovala 60 přihlášených prací z devíti fakult osmi univerzit.

  • 15 projektů z FA VUT Brno
  • 14 projektů z FA ČVUT Praha
  • 9 projektů z FA STU Bratislava
  • 9 projektů z FSv ČVUT Praha
  • 6 projektů z FA BME Budapešť
  • 3 projekty z FA PW Vratislav
  • 2 projekty z FSv TU Ostrava
  • 1 projekt z FA PG Gdaňsk
  • 1 projekt ze Sao Paolo Madrid

Výsledky

Porotci se nakonec shodli na šesti oceněných a na základě dalšího hlasování vybrali jejich pořadí, dvěma projektům udělili 3. místo a dva projekty dostaly odměnu.

1. místo: Franziska Schenk z FA VUT Brno s projektem Green Clusters

2. místo: Norbert Lichý z FA ČVUT v Praze s projektem Humpolec – centrum – sídliště

3. místo: Sára Roeselová z FA ČVUT v Praze s projektem Hradební okruh – Prachatice

3. místo: Márton Zacher a Zsombor Hernádi z FA BME Budapešť s projektem JALTP Additions

Odměny:

Lukáš Bím a Jakub Čerešník z FA STU Bratislava za projekt Ružinov Tomášiková_Trnavská

Sophia Ariadne Thomas, Ilham Farah Al-Hajjar, Diana Negoescu a Gabriella Dalita Brix Monteiro z FA BME Budapešť s projektem WIMCY – Welcome into My Church Yard.

 

Podrobně o vítězných projektech:

1. místo

Franziska Schenk z FA VUT Brno s projektem Green Clusters

Vedoucí projektu: Nicol Galeová, Ústav experimentální tvorby, FA VUT Brno

Cílem tohoto urbanistického návrhu je společensky smíšené sousedské bydlení v udržitelné čtvrti v blízkosti přírody. Projekt reaguje na současnou změnu současných bytových struktur a ukazuje možnosti komunitního bydlení bez popírání soukromí. Je založen na myšlence žít v souladu s přírodou a upozorňuje na ekologicky udržitelný způsob života. Na okraji Plzně se v současné době staví rozvojová oblast „Nová Valcha“. Zelené klastry vyznačují konečnou podobu nové oblasti a jasně se distancují od typické předměstské sídelní struktury. Neexistují žádné typické rodinné domy, které nejsou udržitelné jako forma osídlení. Projekt přiměje obyvatele, aby se přiblížili k sobě, což zároveň podpoří vytvoření více volných prostor pro každého.

Hodnocení poroty:

„Zelené klastry“ v kontextu soutěže vyznívají jako jednoznačný názor na systematický přístup k pojetí obdobných celků v budoucnosti. Mikrourbanismus klastrů vyniká mezi ostatními integrací dnes už „tradičních“ udržitelných principů v přesvědčivý celek. Ten vyznívá téměř banálně, bohužel však obdobný přístup dnes stále není standardem. Velmi přesvědčivě prezentovaný projekt z části ubíjí řešený rozsah, nad kterým byla vedena polemika, absence reflexe dnešní dopravní situace v odlehlejších urbanizovaných polohách nebo očekávaná nekontextuálnost podobného systematického přístupu.

Všechny tyto neduhy jsou však přebyty důrazem na obytnost a detail prostředí (od soukromých prostor verandy po společná veřejná prostranství), sociální interakci (složení jednotlivých „rodin“), otázky energetiky a její decentralizace, životní cyklus struktury a „modrozelená“ řešení (kombinace řešení zástavby a veřejných prostranství). Obdobný přístup by měl být začátkem delší cesty za budoucností urbanismu v rámci výuky a přístupu k našemu prostředí.

 

 

 

2. místo

Norbert Lichý z FA ČVUT v Praze s projektem Humpolec – centrum – sídliště.

Vedoucí projektu: Tomáš Novotný z Ústavu navrhování I, FA ČVUT v Praze

Dvě historická centra rozříznuta panelovým sídlištěm. Zánik historické struktury města. Nízká hustota zástavby, vysoká míra veřejných prostranství. Ztráta městského charakteru. Cílem návrhu bylo vytvoření fungující městské struktury v návaznosti na historická centra a sídliště. Hlavním problémem města je ztráta městského charakteru v jeho samotném středu, vzniklá zánikem historické husté struktury a vznikem sídliště s přílišným množstvím veřejných prostor. V jižní části středu města přiléhající areál bývalých strojíren. Dnes nefunkční, neprostupné území. Návrh propojuje stávající ohniska centra města (historie - obchod - rekreace) a dotváří nové ohnisko (sportovní centrum). Návrh počítá se zahuštěním centra města a vytvořením nové fungující struktury v místě bývalého průmyslového areálu.

Hodnocení poroty:

Studentský projekt Norberta Lichého se zabývá urbanistickou restrukturalizací centra města Humpolec. Identifikuje ztrátu tradičního městského charakteru jako hlavní problém lokality a řeší fragmentaci centra města způsobenou realizovaným sídlištěm a zbylými bývalými průmyslovými areály. Jejím cílem je obnovit kontinuitu funkční městské struktury zavedením nových prvků zejména do málo využívaných veřejných zón a reaktivací průmyslového areálu s novým sportovním centrem.

Hlavní prostorovou páteří projektu je nová síť veřejného prostoru sever-jih s velmi jemnými proporcemi veřejného prostoru a menšími a většími zelenými veřejnými náměstími. Tato síť je definována jedinečnou funkční kombinací bydlení, kancelářských prostor a veřejných funkcí.

Projekt řeší městský problém velmi rozumným způsobem. Vytváří dobře škálovanou, ale těsnou síť městských prostorů, kde kromě prostorové logiky veřejných prostor navrhuje designér také prostorový rámec a stavební hmoty nových prvků. Projekt vytváří adekvátní urbanistický design pro složitý městský problém a plynule doplňuje stávající historickou městskou síť. Grafické znázornění projektu je jednoduché, přesto vysoce inteligentní a rozumné.

Na podporu návrhu by bylo skvělé využít (nebo ukázat) více analytickou část stávajícího městského prostoru a použít přesvědčivější (a důležitější) vizualizaci z pohledu člověka.

 

3. místo

Sára Roeselová z FA ČVUT s projektem Hradební okruh – Prachatice

Vedoucí projektu: Boris Redčenkov z Ústavu nauky o budovách, FA ČVUT v Praze

Projekt zpracovává urbanistickou koncepci hradebního okruhu jihočeských Prachatic. Město má krásné a velmi pěkně dochované historické jádro obehnané hradbami, na které přímo navazují modernistické celky bytových domů a panelových sídlišť. Právě rozhraním mezi těmito dvěma světy se projekt zabývá a vytváří zde chybějící vrstvu 19. století.

Návrh si klade dva cíle. Prvním z nich je dodefinovat velmi nejasnou vnější hranici okruhu a vytvořit na něm hierarchicky jasný soubor veřejných prostranství propojených ulicemi různých charakterů. Hlavním bodem na okruhu zůstává Malé náměstí, kterému je výraznými zásahy navrácena jeho funkce. Zelený protipól mu tvoří Štěpánčin park věnovaný kulturním stavbám. Tyto hlavní body jsou doplněny o další dvě náměstí a několik pobytových plácků. V neposlední řadě dochází k výraznému zpomalení, zobytnění a ozelenění ulic tvořících hradební okruh. I díky mnoha příležitostem k zastavění se tak z něho stává souvislá a pobytově příjemná vrstva města.

Hodnocení poroty:

Úspěšný studentský projekt by měl být balancováním mezi proveditelností a odstupem od běžných sil, které formují městské prostředí více než záměr designéra nebo jeho talent. Hradební okruh Prachatice je jedním z takových projektů, přesvědčivým, praktickým, a pro účely městského designu, který je mnohem byrokratičtější, než bychom si přáli, i krásný. Autor se zaměřuje na prostory těsně mimo středověké městské hradby, které v době svého vzniku rozdělily městskou strukturu mezi kompaktní sídliště na jedné straně a pro obranné účely pustou zemi nikoho na vnější straně. Poté, během následné výstavby, dlouho poté, co městské hradby upustily od svého významu, se tento terén mezi historickým a novým vývojem znovu proměnil v zemi bez lidí, tentokrát zanedbáním, nedostatečnými investicemi a nedostatkem slovníku měst mezi historickými a moderními vývojovými vzory. Tato zbývající vhodná místa, malá, ale strategicky umístěná, jsou určena pro rozumný rozvoj a propojena s oblastí, která možná ještě není dostatečně vystavěná, aby ohromila, ale dost k tomu, abychom si představili její potenciál.

Města jako Prachatice jsou trvale znevýhodněná. Příliš malá na to, aby poskytovala silný trh práce a příležitosti k bydlení, ale příliš cenná na to, aby se s tím mohlo něco dělat. Tento projekt poskytuje jasnou strategii pro implementaci nezbytných změn prezentovanou způsobem, proti kterému nelze rozumně vznést námitky. Uvedení projektu do praxe by mohlo být rozděleno na jednotlivě fáze, přičemž by byl stále otevřen možným interpretacím. To by konečně mohlo městu přinést nejen lepší městskou oblast, ale i novou misi.

 

3. místo

Márton Zacher a Zsombor Hernádi z FA BME Budapešť s projektem JALTP Additions

Vedoucí práce: György Alföldi a Árpád Szabó z Ústavu urbanismu a designu, FA BME Budapešť

Sídliště József Attila (József Attila Lakótelep, zkráceně JALTP) je jedním z největších budapešťských socialistických sídlišť. Jedná se o městské prostředí s dlouhou a pestrou historií. Bylo vytvořeno jako experimentální sídliště, představující nejnovější technologie v masové výrobě od desetiletí k desetiletí. Dnes však trpí stejnými onemocněními jako jakékoli jiné komplexy z doby. S naším návrhem si přejeme, aby JALTP opět ukázal cestu pokroku nejen v oblasti stavebních technologií, ale i položením základu nového udržitelného paradigmatu řešení podobných městských problémů v „měnících se klimatech“. V souladu se zelenými principy a populačním růstem jsme se rozhodli zvolit jednoduchý postup přidávání. Výběrem tří běžných typologií jsme vytvořili tři řešení, každé založené na participativním designu a symbióze mezi obyvateli a ostatními stranami.

Hodnocení poroty:

Projekt se zabývá vysoce aktuální a stále nedořešenou otázkou budoucnosti panelových sídlišť, v tomto případě v Budapešti. Vychází ze silné a důkladně zpracované analýzy, jejíž součástí je i mapování názorů obyvatel, jednotlivých typů bytových domů, jejich dispozic a konstrukčního řešení. Autoři na základě svých poznatků dochází k závěru, že by bylo záhodno místo návrhu nových budov spíše využít budovy stávající. Pro tento účel navrhují tři typy řešení, pomocí nichž chtějí docílit zahuštění urbanistické struktury, vzniku nových bytových jednotek a zvýšení komfortu pro obyvatele těchto domů, spočívající mimo jiné v nabídnutí chybějících soukromých nebo sdílených (komunitních) venkovních prostor. Navrhovaná řešení jsou v rámci úlohy racionální, promyšlená a pomocí grafické zkratky solidně odprezentována. Vzniká tím zajímavé, systematické a ucelené autorské dílo, které podává poměrně přesvědčivou odpověď na problémy, které se rozhodlo řešit.

 

Odměna

Lukáš Bím a Jakub Čerešník z FA STU Bratislava za projekt Ružinov Tomášiková_Trnavská

Vedoucí práce: Viera Joklová, Ústav urbanismu a územního plánování FA STU Bratislava

Návrh řeší transformaci bratislavské lokality s podílem průmyslových a skladových budov s dobrou dopravní dostupností na obytně-administrativní čtvrť s potřebnou vybaveností, tedy téma, které je v současných městech velmi časté.

Hodnocení poroty:

Návrh řeší transformaci bratislavské lokality s podílem průmyslových a skladových budov s dobrou dopravní dostupností na obytně-administrativní čtvrť s potřebnou vybaveností, tedy téma, které je v současných městech velmi časté. Projekt hladce postoupil do druhého kola soutěže, kde se na jeho kvalitách shodli téměř všichni porotci.

Práce je zpracována od širších vztahů přes komplexní urbanistický návrh až k podrobnému řešení bloků budov. Urbanistická struktura je logicky uspořádaná, zajímavě komponovaná, odpovídající poloze ve městě, místy možná zbytečně nekompaktní. Porota pozitivně hodnotila práci s výškovým uspořádáním zástavby. I přes některé výtky k uspořádání parteru porota ocenila pečlivý a promyšlený návrh veřejných prostranství a excelentní vizualizace, které naprosto jasně dokládají atmosféru navrhovaných prostorů. Práce vznikla ve třetím ročníku a je výsledkem tříhodinového urbanistického ateliéru, ve kterém měli studenti první možnost zpracovat urbanistický návrh. Přesto je jak kvalita návrhu, tak i jeho zpracování a prezentace na naprosto profesionální úrovni, která nepochybně zaslouží udělené ocenění. Porota se těší na další návrhy a zanedlouho jistě i realizace obou autorů.

Odměna

Sophia Ariadne Thomas, Ilham Farah Al-Hajjar, Diana Negoescu a Gabriella Dalita Brix Monteiro z FA BME Budapešť s projektem WIMCY – Welcome into My Church Yard

Vedoucí práce: Árpád Szabó z Ústavu urbanistického plánování a designu

Hodnocení poroty:

Projekt byl vytvořen na základě pokynů mezinárodní soutěže nápadů UIA 2020 Rio pro studenty architektury s cílem navrhnout zásady regenerace měst, které zohledňují principy udržitelného rozvoje OSN. Konkrétně se zabývá návrhem urbanistické regenerace chudinské čtvrti (favely) Maré v brazilském Riu de Janeiru. Pomocí výstižných krátkých hesel analyzuje stávající situaci a také naznačuje strategii řešení – nejdříve by ve spolupráci s významnými místními institucemi, jako je např. církev, mělo dojít k posílení místních komunit. Jednotlivé ideové teze se pak zhmotňují v dílčích urbánních intervencích. Základní stavební jednotkou, která se uplatňuje v návrzích, je kostka, jednoduchá modulární a flexibilní jednotka na oživení vytipovaných lokalit. Silnou stránkou práce je aktuálnost tématu, lapidárnost architektonicko-urbanistického sdělení a kvalitní grafické zpracování. V jednoduchosti a přílišné schematičnosti se ale na druhé straně skrývá také největší slabina této práce.

Soutěž organizuje Ústav prostorového plánování Fakulty architektury ČVUT v Praze pod záštitou Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR a České komory architektů. Finanční podporu poskytla Fakulta architektury a Fakulta stavební Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulta architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě, Fakulta architektury Vratislavské technické univerzity, Fakulta architektury Technické univerzity v Gdaňsku, Opolská univerzita, a od letošního roku nově také Fakulta architektury Technické a ekonomické univerzity v Budapešti, a urbanistický ateliér Šindlerová : Felcman.

Za obsah této stránky zodpovídá: doc. Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.