pod střechou

Na místě, kde se kdysi hýbalo zboží, se dnes pohybuje město. Nákladové nádraží Žižkov mění rytmus – od těžkých vlaků ke krokům, hlasům a tónům. Zastřešení zde nevzniká jako budova, ale jako gesto. Lehká konstrukce napíná prostor mezi nebem a betonem — rámuje, chrání, zve. Je to brána i přístřeší. Místo, kam se můžeš schovat před deštěm. Nebo před tichem. Kde může začít koncert, setkání, nebo jen obyčejné čekání. Střecha bez zdí. Otisk péče v městské krajině. Tady není třeba nic vlastnit, abys mohl být. Jen přijít. Pojď pod střechu.