Příspěvek popisuje dvě případové studie z města Freiburg v Německu - čtvrti Vauban a Rieselfeld. Obě ukazují dobrou praxi plánování města konce 20.století, zejména díky použití inovativních řešení v dopravě, energetické náročnosti budov, zapojení místních obyvatel a ekosystémů do fungování města. Je zaměřen zejména na problematiku participace občanů a popisuje, jaké přístupy byly použity. V závěru obě lokality stručně porovnává.