Studie představuje vodní elektrárnu v Rudolfově v Jizerských horách na okraji Liberce. Reprezentuje typ technické památky, tvořené nejen vnější schránkou, ale celým souborem objektů včetně technologie. Památková hodnota tak nespočívá pouze v samotné budově elektrárny od renomovaného architekta Artura Payra (1880–1937), ale především v intaktně dochovaném komplexu stavební, mechanické a zčásti i elektrické části celého vodního díla, realizovaného v letech 1925–1928. Dílo se vyznačuje množstvím technických prvků, které jsou v rámci širšího regionu ojedinělé a zejména, stále plně funkční.
Publikace