Obsahem vědecko-výzkumné práce je plošný průzkum a mapování zůstatkového stavu krajiny po těžbě v oblasti Severočeské hnědouhelné pánve (SHP), jejího možného doplnění a zpřístupnění či ochrany architektonicky a technicky hodnotných celků. V neposlední řadě se práce zabývá i popisem možné, alternativní transformace všech ploch deprivovaných povrchovou těžbou hnědého uhlí. Perspektiva nového využití území, zejména pak tvorba přehledného „generelu“ s jasnými a názorně rozřazenými skupinami objektů (či spíše struktur různého měřítka a skladby), typů krajin a celků post–těžebních ploch (včetně technologií), by se měla stát návodem pro pochopení složité situace povrchových partií krajinné scény v oblasti dlouhého pásu Podkrušnohoří. Pás, který se v tomto regionu vyznačuje – historicky i současně – významným procentem tzv. uhlonosné plochy, je v měřítku celého Ústeckého kraje nezanedbatelný. Plochy, které jsou nebo dříve byly součástí báňských provozů (hlubinné doly, povrchové doly, výsypky a důlní objekty na povrchu) se rozkládají v přibližně třetinové ploše regionu – Ústeckého kraje. Tento významný, plošně silně převládající, prvek průmyslové výroby (těžby) je jedním z určujících ukazatelů stavu krajiny a sídel v regionu SHP současné doby. Vliv a tendence samospráv, které by měly jasně vymezovat možnosti budoucí podoby, skladby a nového využití krajiny, jsou z hlediska územního plánování a „popisu krajiny“ spíše zdrženlivé. Metodika hodnocení krajinné scény, která v mnoha místech obsahuje velmi hodnotné celky (nejen průmyslového dědictví jakožto součást kulturního dědictví), by měla plošně popisovat možné územně-architektonické hodnoty a příležitosti, včetně hrozeb a limitů. Právě tomuto tématu se odborná práce a výzkumná činnost věnuje. Dále si klade za cíl vytvořit ucelený popis vybraného územního celku v jedné z lokalit poblíž aktivních báňských provozů povrchové těžby hnědého uhlí a naznačit možné perspektivy jejího nového využití. Náhled na problematiku je vymezován v různých polohách a pohledech, a to včetně prismatu ochrany historických objektů a hodnotných technologických celků průmyslového dědictví nebo například doplnění území o jiné nové architektonické substance, které spoluvytvoří novou krajinu inspirovanou mnoha příklady ze zahraničí (tzv. krajinu po těžbě) – i ty jsou v práci akcentovány a jejich forma je v práci také velmi důkladně přiblížena.