Zprávy

Nová publikace zachycuje proměnu historických měst

Vychází unikátní publikace předního českého historika umění prof. PhDr. Pavla Kaliny, Ph.D., z Ústavu teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT v Praze, jež odpovídá na otázku, co činí historická města tak přitažlivými. Popisuje, jak města vypadala v minulosti, a zdůrazňuje, že mnohem důležitější je ptát se, jak budou města vypadat v nadcházejícím tisíciletí.

Kniha Hluboké město, s podtitulem Moderní metropole jako Druhý Řím, se zabývá nepřeberným znakovým bohatstvím historických měst vytvářejícím stabilní rámec životů obyvatel. Právě znakové bohatství odlišuje města od jednorozměrných sídlišť 20. století. Hloubka historických měst, vzniklá postupným vrstvením významů, je v knize popsána na základní ose symbolického vztahu k Římu, představujícímu město par excellence – město, kde ruiny neustále zpřítomňují minulost nacházející se ve složitém vztahu ke všem dalším vývojovým fázím až po dnešek.

Tlak současného mezinárodního kapitálu vede k soustavnému zplošťování historických měst, zejména redukcí na jednoúčelové turistické zóny a realizací problematických developerských projektů. Schopnost měst vytvářet historickou paměť se tak vytrácí a městům hrozí komunikační a sociální „plochost“.

Kniha je matematicky uspořádána tak, že sekvenci dvanácti kapitol v rytmu 3:3:2:2:1:1, věnovaných exemplárním „hlubokým“ městům (Římu, Milánu, Benátkám, Vídni, Mnichovu, Berlínu, Istanbulu, Washingtonu, New Yorku, Praze a Moskvě) prokládají kapitoly pojednávající o pěti příznačných stavebních typech – nákupních centrech, stadionech, muzeích, knihovnách a kostelech, které umožňují prohlubování či naopak zplošťování města.

Abychom mohli hloubku měst zachovat, musíme je napřed pochopit. K tomu je toto průlomové dílo jedinečným pomocníkem. V jednotlivých kapitolách autor sleduje proměny historických měst od počátků až po současnost (poslední stavba zmiňovaná v knize bude dokončena teprve v tomto roce) na základě kritické reflexe dosavadní literatury. Autor se zamýšlí nad všeobecně známými ikonickými stavbami či naopak nerealizovanými projekty, včetně mediálně známých „kauz“, jako je Kaplického knihovna či znovupostavení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.

Publikace je doplněna početnou obrazovou přílohou, většina fotografií byla pořízena speciálně pro tuto příležitost. Součástí publikace je rozsáhlý poznámkový aparát a bohatá bibliografie dotýkající se řady oborů. Autorovo široké vzdělání, jazyková výbava, erudovanost jak v dějinách, tak v teorii architektury a v neposlední řadě literární schopnosti, byly nezbytným předpokladem k napsání knihy na vysoké vědecké úrovni a zároveň knihy mimořádně čtivé a srozumitelné širokému okruhu čtenářů.

 

Prof. PhDr. Pavel Kalina, Ph.D., (1965)

je přední český historik umění, je dlouholetým pedagogem Ústavu teorie a dějin architektury na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Kromě současné architektury se věnuje rovněž středověkému a baroknímu umění a architektuře. Je autorem řady studií v mezinárodních odborných časopisech i vědeckých monografií, mj. knih Praha 1310 – 1419. Kapitoly o vrcholné gotice (2004), Benedikt Ried a počátky záalpské renesance (2009), Praha 1437 – 1610. Kapitoly o pozdně gotické a renesanční architektuře (2011) či Umění a mystika. Od Hildegardy z Bingen k abstraktnímu expresionismu (2013).

 

 

Pavel Kalina: Hluboké město. Moderní metropole jako Druhý Řím

Nakladatel: Academia, Praha 2019

506 stran, 238 vyobrazení

ISBN: 978-80-200-2939-3

 

Fotogalerie:

New York, výšková zástavba kolem Trinity Church na dolním Manhattanu, kol. 1905. © Library of Congress. Na konci 19. století byla tradiční dominanta dolní části Manhattanu převýšena stavbami moderního vertikálního města.

 

Praha, náplavka pod Rašínovým nábřežím, stav v roce 2018. © Pavel Kalina. Jeden z nejpřitažlivějších veřejných prostorů v Praze ožil dík iniciativě zdola, ne následkem městského plánování.

 

Dmitrij Čečulin, Andrej Rostkovskij a další, obytný dům na Kotělničeském nábřeží v Moskvě, 1947-1952. © Pavel Kalina. Stalinský mrakodrap v centru Moskvy představuje pokus o vytvoření nového, dosavadním dějinám nadřazeného řádu v historickém městě.

 

Dřevěná Kaple ticha v centru Heslinek ukazuje jednu z možných tváří současné sakrální architektury v srdci postindustriálního města. Foto Pavel Kalina.

Za obsah této stránky zodpovídá: Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.