Ozvalo se nakonec celkem 8 herců a hereček z několika pražských divadel, mezi nimi Lukáš Příkazký, Jaromír Dulava, Lenka Zbranková a Anna Fialová.
Ve výuce se snažíme, aby ateliérová zadání vycházela z reálných situací. V letním semestru budeme simulovat pracovní postupy, které se studenti budou snažit – coby budoucí architekti – dodržet: Od prvního představení klientova očekávání a představ, přes zjišťování, jak budoucí obyvatel domu (a jeho rodina) žije a tráví volný čas, až po jeho sny a přání nebo věci, které má rád. Získané informace bude třeba skloubit s požadavky, které na dům klade vybraný pozemek: jeho terén, atmosféra, sousedství.
Na oplátku jim herci připraví cyklus workshopů zaměřených na komunikaci, první workshop povede Simona Babčáková a uskuteční se 23. března v 18 hodin na FA – workshop bude otevřen všem studentům.
Jaké mají tedy tito „klienti architektů“ představy o svém budoucím bydlení? Veronika Kubařová sní o domě s výhledem, s krbem, vstupem na zahradu, kde je posezení s grilem, o koupelně, v níž to vypadá jako někde v pralese. V domě herečky Dejvického divadla a zároveň vítězky poslední řady StarDance by měly být použity přírodní materiály, a to nejen dřevo, ale třeba také kámen, a přírodní světlé tóny. Houpačka jako důležitá součást domova…
Její kolegyně z divadla Klára Melíšková už má vybraný konkrétní pozemek poblíž Prahy, na němž by chtěla přestavět hospodářské budovy kravína na bydlení, ateliér nebo bytové divadlo. Líbil by se jí hliněný dům s oblými rohy a použití dřeva a cihly.
Také Simona Babčáková už budoucí architekty směřuje, aby pro ni vymysleli stavbu na konkrétním pozemku u Sázavy. Simona Babčáková se svěřuje, že ji zajímá feng shuei, proudění energií, a všechno alternativní. „Chtěla bych velký, kulatý společný prostor pro hodně lidí, a spoustu malých pokojíčků,“ říká Babčáková. Chybět by neměla ani meditační místnost a sedlová střecha, zařízení pro sběr dešťové vody nebo solární panely. Dům by měl stát ve velké zahradě, která si žije svým životem a potřebuje navrhnout systém na sběr dešťové vody, letní kuchyň s pergolou a ohniště.
Jaromír Dulava vyrostl na vesnici. Nemá konkrétní představu, jak by měl jeho dům snů vypadat, jen ví, že by se v něm mělo dát snít. Mít dostatek prostoru, vzduchu, světla a klidu. Chtěl by také mít dílnu a v ní kutit, a pracovnu pro sebe i přítelkyni a prostornou kuchyň s vysokými stropy. Líbí se mu letní kuchyň v kamenné stodole, kterou má na chalupě. Je v ní gril a když prší, sedí všichni tam, říká Dulava.
Výzvou semestru bude zhmotnit tyto často abstraktní, pocitové a materiálové „sny“ do 3D formy. Využít místo a neuškodit mu (minimálně). Porozumět člověku (třeba) se zcela jiným kulturním a generačním zázemím. Diskutovat o zodpovědnosti vůči klientovi a vůči prostředí (co když se rozcházejí?) Pro prváky velké sousto – nezapomeňme ale, že je to ZAN, hra. Hra NA… Děkujeme našim hercům, že ji budou hrát s námi.
Více na blogu ateliéru
