Zprávy

Úspěch doktorandů FA ČVUT. Jan Tůma a Jindřich Ráftl postaví národní pavilon na EXPO 2020 v Dubaji

Národní pavilon na dubajské světové výstavě EXPO 2020 vyroste podle návrhu společnosti Formosa AA architektů Jana Tůmy a Jindřicha Ráftla, kteří zároveň působí jako doktorandi na Fakultě architektury ČVUT. Postaví ho mezinárodní konsorcium společností MCI Prague a švýcarské firmy Nüssli.

1. cena: Formosa AA (S.A.W.E.R. Cloud), dodavatel MCI Prague; 2. cena Coll Coll, Núvit ("Pod povrch", pracovní název), dodavatel Núvit; 3. cena: SIAL (Mrak), dodavatel Avers; 4. cena: Arteo (Česká oblaka) – Martin Rajniš; 5. cena Arteo (České sklo – Olgoj Chorchoj), dodavatel Arteo.

Dalších pět návrhů muselo být vyřazeno již při předkládání předběžných návrhů a šestý při podání soutěžních modelů. (Podle vyjádření generálního komisařství EXPO, zaslaného na FA ČVUT, jde o pořadí architektonické soutěže tak, jak jej doporučila porota; nyní probíhá podle zákona o veřejných zakázkách ověřování originálů kvalifikační dokumentace vítěze, teprve poté bude zveřejněno hodnocení jury a zahájena zákonná čtrnáctidenní odvolací lhůta před podpisem smlouvy.)

Porota

Eva Jiřičná, Michael Klang, Zdeněk Lukeš, Miroslav Řepa, David Vávra a zástupci akademické, umělecké a podnikatelské obce Jan Kukla Tomáš Matuška a Radek Špicar.

Formosa

Technologickým jádrem národní expozice bude systém S.A.W.E.R. vyrábějící vodu ze vzduchu s využitím solární energie a kultivující poušť pomocí podpovrchových kultur, který vyvíjejí vědci AV ČR a ČVUT. Hlavní expozicí českého pavilonu bude tedy unikátní technologie Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT na výrobu vody ze vzduchu.

Českou republiku bude v Dubaji reprezentovat věda, výzkum a architektura z ČVUT.

Uměleckou expozici vytvoří monumentální instalace designového skla, kterou na své náklady vyrobí podle návrhu Maxima Velčovského společnost LASVIT. V pavilonu bude prostor i pro českou restauraci a pro dvoutýdenní rotační výstavy.

„Vítězný návrh je podle mého soudu jediný, který sjednocuje architektonické řešení pavilonu s hlavní myšlenkou expozice, jíž se chce Česká republika v Dubaji prezentovat,“ uvedla Eva Jiřičná.

Z autorské zprávy

Koncept: Návrh se odkazuje k systému S.A.W.E.R., který je srdcem a technologickým jádrem pavilonu. Jeho podstatou, projevující se na mnoha úrovních, je transformace. Proměňuje vzduch ve vodu, suchá poušť v kvetoucí zahradu i pohled lidí na Českou republiku. Technologie je přirozeně integrována do organismu pavilonu a společně s ním tvoří silnou manifestaci hybridního ekosystému, v jehož rámci interaguje příroda a technologie. Prolínání těchto dvou na první pohled odlišných světů vytváří nečekanou symbiózu. Objekt se stává ztělesněním proměny a metaforou technologie, kterou neskrývá v uzavřených prostorách, ale vystavuje ji na odiv ve formě mraku potrubí – Sawer Cloud, který propojuje všechny jeho části. Trajektorie mezi jednotlivými místy procesu proměny jsou cévami organismu pavilonu a tvoří základ organické formy. Struktura není jen pasivní dekorací, ale její jednotlivé části jsou napojeny na systém S.A.W.E.R. Stává se tak aktivní součástí systému, který reprezentuje. Pavilon  pouze mrtvou schránkou, ale je živým organismem, jehož je proces proměny metabolismem. Komplexní forma mraku propojuje nejen součásti systému, ale myšlenkově se vztahuje k tématu EXPO 2020 – Connecting Minds, Creating Future. Konektivita je další z vlastností systému S.A.W.E.R. Množství toků uvnitř systému je na první pohled těžko pochopitelné. Díky struktuře, která vše propojuje je i porozumění procesu proměny jednodušší. Potrubí, které v exteriéru tvoří mrak, přechází do interiéru, kde se prolíná s dalšími technologickými rozvody, jež jsou ve většině ponechány jako pohledové. Důraz je přitom kladen především na součásti kultivačního systému, které jsou umístěny v přímé vazbě na těžiště pavilonu. Přiznání technologie je v pavilonu povýšeno na její vystavení. Návrh pavilonu společně s jeho expozicí je založený na obsahu a příběhu, který je inspirován podstatou fungování systému S.A.W.E.R. Fyzikální princip je transformován do prostoru, který se stává novým médiem pro komunikaci s návštěvníkem.

Tým

Pro práci na návrhu pavilonu účasti České republiky na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji byl vytvořen mezinárodní multioborový tým, v němž mají stejně důležité slovo lidé z akademického prostředí i technologické praxe. Tým nemá hierarchii v pravém smyslu slova; jedná se o synergii pohledů a přístupů –propojení myslí.

Projekt je zaštítěn českou pobočkou mezinárodní společnosti MCI Group, která má bohaté zkušenosti se špičkovou organizací a realizací projektů v rámci globálních kulturních událostí. Stavbu zajišťuje společnost Nüssli, která má na kontě mimo jiné řadu realizací na předchozích světových výstavách EXPO.

Autory návrhu pavilonu jsou architekti Jan Tůma a Jindřich Ráftl, zakladatelé tvůrčího studia R/FRM a architektonického ateliéru Formosa AA. Oba jsou doktorandy na Fakultě architektury ČVUT. Díky tomu je jejich práce propojena s výzkumem a vyznačuje se inovativním přístupem a častým využíváním nových technologií. V posledních letech se hlavním motivem prací autorů stal přístup „Driven by environment“. Princip se zhmotnil především v projektech, které se staly součástí pavilonu České republiky na světové výstavě EXPO 2015 v Miláně; instalace Laboratorium Silencii vycházející z rozjímavé atmosféry českého lesa a expozice Land of Stories, pracující s digitální simulací erozních procesů. Projekty jsou ukázkou mezioborové spolupráce napříč spektrem, která je pro práce studia charakteristická.

Český pavilon

Český pavilon bude stát v zóně Sustainability na pozemku s plochou 2 200 metrů čtverečních a bude stejně jako na EXPO 2015 v Miláně první u jednoho z hlavních vstupů na výstaviště. Organizátoři předpokládají, že světovou výstavu, která potrvá od 20. října 2020 do 10. dubna 2021, navštíví 25 milionů lidí – z toho 75 % ze zahraničí.

Česká republika si od realizátorů budovu podobně jako na EXPO 2015 v Miláně jen pronajme – zaplatí za ni 84 mil. Kč.

Za obsah této stránky zodpovídá: Ing. arch. Kateřina Rottová, Ph.D.