Práce našich vyučujících ve finále České ceny za architekturu

Česká cena za architekturu je soutěžní přehlídka nejlepších realizací postavených na území České republiky v období posledních 5 let. Celkově se o ni letos ucházelo 241 realizací. Finalisty z 31 nominovaných projektů vybírala mezinárodní porota ve složení: Gilma Teodora Gylytė (Litva), Joakim Lindmarker (Švédsko), Winy Maas (Nizozemsko), Taba Rasti (Španělsko), Oliver Sadovský (Slovensko), Maike van Stiphout (Nizozemsko) a Deyan Sudjic (Velká Británie). Hlavní cenu porota udělila Lukáši Ehlovi, Tomáši Koumarovi, Ladislav Dvořákovi a Ladislavu Šaškovi za návrh Lávky v Litomyšli.

Cenu Ministerstva pro místní rozvoj ČR za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží získal projekt SOKEC, jehož spoluautory jsou Štěpán Kubíček, Martina Buřičová, Jan Novotný a Jonáš Krýzl z architektonického ateliéru CARAA. Společenské a kulturní centrum vzniklo v objektu zchátralé sokolovny v centru Hrušovan u Brna a podle poroty je „příkladem vhodného postupu přípravy veřejných investic, kdy jeho realizaci předcházela architektonická soutěž.“ Ministerstvo pro místní rozvoj ocenilo umírněný, ale reprezentativní výraz objektu, vhodné měřítko stavby reflektující okolní zástavbu i propojení interiéru s exteriérem směrem do ulice, i do zahrady, která tvoří důležitou součást projektu.

Mezi finalisty zařadila porota Rozšíření lodžií panelového domu v Praze od re:architekti studio Michala Kuzemenského. „Na první pohled nenápadný projekt je kvalitním příkladem minimálního zásahu, který vytváří maximální užitnou hodnotu,“ uznali porotci, kteří ocenili, že projekt vznikl „příkladným procesem hledání konsenzu mezi vlastníky bytů.“ Rozšíření balkonů podle nich působí jako „přirozená součást vývoje domu, kdy nová vrstva citlivě respektuje tektoniku původního obytného bloku.“ 

Další finálová realizace Památník tří odbojů, který je prací Kláry a Tomáše Hradečných a týmu jejich bývalých studujících z FA, získal Cenu předsedy Senátu Parlamentu ČR. Památník vznikl v areálu statku rodiny Mašínů v Lošanech a jeho prostřednictvím má být uchována její památka. „Nechat starý statek nastříkat betonem není jen radikální aplikací osvědčeného technického řešení používaného pro ruiny, ale také řešením zdůrazňujícím hrůzu a krásu příběhu zároveň. Je to pozoruhodná inovace přístupu k péči o památku, která vytváří působivé prostory a abstraktní skulpturu, jež nás dojímá a nutí k zamyšlení," uvádí porota. O projektu píšeme ve zprávě.