Tématem přehlídky mladého umění POKOJE 2018 byla ozvěna

Pod jednou střechou výstava představila návod na bezchybné bytí, seznámila s řeckou bájí Narcis a Echo, nutila návštěvníky k zívání nebo vybízela k prolistování módní bible. Vůbec poprvé obohatil výstavu i pestrý doprovodný program, v rámci něhož mohli návštěvníci absolvovat workshopy tvůrčího psaní a umělecké kritiky nebo sérii přednášek o mimogalerijním vystavování.

Projekt Pokoje iniciuje výměnu myšlenek i přístupů začínajících umělců. Výstava tak dává možnost nahlédnout odlišnému přístupu jednotlivých ateliérů. Svým rozsahem a šíří záběru nemá výstava v České republice obdobu. Výstavu uspořádala společnost Containall, o. p. s., která svými aktivitami oživuje pražská veřejná místa. Všichni vystavující studenti byli vybráni na základě OpenCallu, ve kterém svůj projekt museli předem popsat.

Naši studenti představili tyto projekty:

Ateliér 248: Wave

Zuzana Krištofíková, Jonáš Klvaň a Michaela Mesíková

• Město a život v něm. Všude se ozývá smích, hlasy, cinkání skleniček. Prchavé chvíle večerních radostí, které vystřídá stálost ulic denních. Co po nich zůstane? Malé střípky, téměř neviditelné, ukryté v koutech chodníků. Zátky od piva, kovová očka z plechovek s obaly, vždy jiné, vždy vyprávějící příběh jiných lidí. Malé ozvěny městských vzrušení.

Ateliér 248: Struktura

Patrik Platil a Jan Vacek

• Parafráze společenské přehlcenosti. Hypervnímání se stává chaotickým. Dogma rušena šumem. Chrámová reforma.

FSv a FA ČVUT, doc. Ing. arch. Michal Šourek: Jak se do lesa…

David Hladík, Klára Doležalová, Vít Hryzák, Marie Kubátová, Anna Pavelková, Barbora Pivoňková a Jana Rybková

• Dokonalé instantní prostředí, které odolá přírodním živlům, ale i životu jako takovému. Je ještě možné si s ním porozumět?

Ateliér SEHO: Vnitřní hlas

Jan Karhánek – vizuální podoba a Monika Jägerová – zvukový doprovod

• Vnitřní hlas je pro nás ozvěnou, která se odrazila od nás samých: od bytostí s nevědomím. Zdrojem ozvěny mohou být jakékoli vnější vjemy, např. kulturní, společenské vlivy nebo potřeby fyzického těla. Návštěvník instalace může zažít vizuálně zpracovanou situaci v hlavě, ve které se vnitřní hlasy (šály s textem) snaží získat naši pozornost. Občas se jen chvějí a my bez komplikací procházíme kolem nich. Ale někdy se tyto hlasy ozývají silněji, začnou nás obklopovat a znemožňují nám volný průchod. Syboliku poryvu větru ve smyslu zdroje necháváme záměrně otevřenou.

Ateliér průmyslový design: Návnady

Anna Šebíková a Gabriela Pecharová

• Vítej v pokoji návnad. Je ti zde povoleno dotknout se bolesti. Zhmotněné bolesti cizího. Návnady zachycují ozvěnu v jeho nitru jakožto v oběti společenské nahoty. Poznáváš se v tom? Teď jsi hostem. Neciť neklid.

Ateliér Vladimír Sitta: Otisknout se

Anežka Vonášková a Kateřina Beránková

• Jako nastupující generace cítíme environmentální stres. Jak zastavit kolaps ekologického systému planety? Jak se nenechat vtáhnout do válek a destrukce? Představme si lidstvo jako oceán. Představme si, že každý z nás je dešťovou kapkou, která při dopadu vytvoří vlnku a splyne s oceánem. Zmizí. Každá kapka se počítá, zdánlivě nevýznamná, přesto však nanejvýš důležitá. Každá kapka tvoří díl příběhu nás všech. Jako jednotlivci můžeme změnit moc. Změnit úhel pohledu, změnit sama sebe. Pochopit, že naše individuální rozhodnutí, výběr, volby, ovlivňují celek. Jsme ozvěnou předešlých generací, ale těm, co přijdou po nás, můžeme poslat jiný vzkaz. Hej! Na každém záleží!

Ateliér Rehwaldt: Ozvěny pohledů

Marie Bělohoubková, Adam Hloušek, Vojtěch Janeba

• Jaká je krajina tvých očí? Dívej! Podívej! Koukni! Odhal, na co padají tvé a pohledy ostatních. Odhal měnící se krajinu pohledů…

Výstavy se zúčastnil také Adam Novotník, který prezentoval projekt Inverse Totem ze své zahraniční stáže na Faculty of Architecture, Ku Leuven: Robotics Fabrication Masterclass:

Projekt Inverse Totem

• je zhmotněním návrhu architektonické struktury, která je vyřezaná z grafitového polystyrenu pomocí kolaborativních robotických ramen. Objekt je výstupem z Robotic Fabrication Masterclass, jehož jsem se zúčastnil na výměnném studijním pobytu na belgické univerzitě KU Leuven. S mezinárodní skupinou studentů jsme pod vedením Corneela Cannaertse prošli od analogového návrhu (kresby, modely) přes parametrické skriptování v programu Grasshoper až po samožnou výrobu a práci s roboty, bez nichž by výslednou strukturu složenou z více než čtyřiceti unikátních částí nebylo možné zrealizovat.