HRANICE ZRANITELNOSTI

Na hranici mezi intimitou a veřejným prostorem vzniká napětí, které nás může posílit, ale i paralyzovat. Každý umělec hledá svou vlastní cestu, jak se s tímto napětím vyrovnat. Právě tato myšlenka mě vedla k hledání vlastního výrazu. Není zatím ucelený a jsem přesvědčena, že nikdy nebude. Stává se ale jasnějším a čitelnějším především pro mě samotnou. Vytvořením určité identity, nebo alter ega, si člověk může otevřít prostor pro svobodnou expresi. Stanovit si hranice, určit, co jako interpretka chci a potřebuji sdělit. Je to vnitřní práce – křehká i hluboká, viditelná i neviditelná – která je úzce propojena s hudbou, scénou a vlastním tělem jako nástrojem.