MOTOLSKÉ ÚDOLÍ

Život v krajině. Magické heslo táhnoucí nás na okraje. Okraje měst, vesnic a ve výsledku i krajiny. Hlavně daleko od centra. Tolikrát skloňovaný problém sužující urbanisty celého světa. Potírání hranic mezi lidským sídlem a krajinou, „sídelní kaše“, obrovské vzdálenosti,…a to (jen) kvůli vidině idylického života v přírodě, v klidu, u rybníka, mezi zvlněnými svahy pokrytými hustými lesy, s dlouhým výhledem na nedalekou barokní kapličku pod košatou korunou vzrostlé lípy. Jedním z nezamýšlených výsledků tohoto procesu je pak území „mezi“. Výrobní haly, benzinové pumpy, autosalony, náletová zeleň obalena igelitovými pytlíky, blátivé cesty, torza staveb a překvapivě silná a divoká zeleň, která si díky dostatku volného prostoru bere zpět co jí odedávna patří. Motolské údolí je přesně toto místo