Mechanický depozitář

Podstata příběhu domu, je drobná soška slunečního koníka nalezeného nedaleko od pozemku budovy. Soška z doby halštatské je nejen důkazem silné tehdejší kultury, ale důkazem že člověk dělal řemeslo s uměleckým úmyslem. Zadní mechanický depozitář je s touto myšlenkou tvarován, a sošce připodobněn antropomorfním způsobem. Buňky v depozitáři jsou vysouvací. Jeřáb na konstrukci tyto buňky vytahuje a dává artefakty do pohybu. Stejně jako obrazy futuristů, tyto buňky v sobe ztvárňují zachycený pohyb času. Kostka zasazena do pískovcového svahu funguje jako skromná laboratoř pro zpracování, konzervaci a dokumentaci archeologického materiálu. Díky fasádnímu oplechování z perforovaného vlnitého plechu neproniká přímé světlo, které by komplikovalo fotogrammetrickém zpracování a digitalizaci artefaktů