Pro další využití a úvahy o rozsahu ochrany či naopak proměny stavby na Ještědu paradoxně zůstává limitující, čím se už krátce po dokončení stala obdivovanou a všeobecně přijímanou. Povětšinou z dálky sledovaná silueta v krajině plní roli symbolu, znaku, pro obchodníky a politiky především reklamního krajového emblému. Přestalo být důležité vnímat ji jako komplexní architektonické dílo, s výraznými konstrukčními detaily, strukturou cíleně volených materiálů, designem užitných předmětů, náladou interiérů s dobovými výtvarnými prvky. O tom bylo setkání na Ještědu, které ve dnech 10. a 11. března 2009 uspořádalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví a Fakulta architektury ČVUT ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Diskuse o mezích památkové ochrany a rehabilitaci věže, v dotyku s historií a s intenzivním zážitkem z pobytu v jedinečném prostředí, se logicky rozšířila o obecnější témata hledání vztahu k architektuře druhé poloviny dvacátého století.