Jedním z požadavků na udržitelnou mobilitu osob v rámci městského plánování je přesun přepravních nároků od individuální automobilové dopravy k městské hromadné dopravě. Koordinace politiky dopravního a územního plánování představuje nezbytnou podmínku pro zvýšení atraktivity hromadné dopravy. Pojmem „Urbanismus podporující roli veřejné dopravy“ rozumíme specifickou urbanistickou koncepci města v závislosti na již zavedeném či naopak plánovaném systému MHD. Příspěvek představuje dílčí studii výzkumu zabývajícího se vzájemným vztahem tramvajové dopravy a jí obsluhovaného území představovaným pěší dostupností zastávek a funkčním využitím území v jejich okolí. Pro srovnávací studii byla vybrána dvě města, severočeský Liberec a středofrancouzský Orléans. Použitými metodami výzkumu jsou jak v urbanismu tradiční analýzy funkčního využití území, tak méně časté analýzy sítě pěších cest v okolí zastávek (pěší dostupnost, bezpečnost, komfort a čitelnost). Analýzy jsou provedeny v prostředí GIS prostřednictvím metod síťové analýzy a mapové algebry. Diskutovány budou datové zdroje pro provedené analýzy a porovnání zdrojů a problémů dat v případě ČR a Francie. Představeny budou výstupy v podobě syntetických map. Získané výsledky jsou aplikovatelné v tvorbě urbanistických koncepcí, které povedou k zatraktivnění tramvajové dopravy a posílení její role v dopravním systému města. Téma je řešeno interdisciplinárním přístupem oborů geoinformatiky, geografie, dopravního inženýrství a urbanismu.
Publikace