Základním ukazatelem spolehlivosti stavebních konstrukcí je pravděpodobnost poruchy p (nebo ekvivalentní veličina index spolehlivosti beta) odpovídající určitému časovému intervalu T působení konstrukce za stanovených podmínek. Praktické uplatnění veličin p a T při ověření spolehlivosti konstrukce se však střetává s otázkou stanovení návrhové (požadované) pravděpodobnosti poruchy pd a návrhové životnosti Td zejména při rekonstrukcích a přestavbách existujících konstrukcí. Předložená studie se snaží objasnit některé souvislosti uvedených veličin a poskytnout návod na praktické stanovení dílčích součinitelů materiálu pro libovolné hodnoty p a T na základě návrhových hodnot pd a Td.