V příspěvku je hodnocena změna smykového spolupůsobení vrstveného skla vystaveného účinkům zvyšující se teploty. Smykové spolupůsobení patří k základním vlastnostem vrstveného skla. Je rozhodujícím parametrem pro hodnocení deformačních účinků nesilových či silových zatížení. Pro tuto potřebu byla vyrobena tepelná komora, která umožňuje uložení vzorků vrstveného skla o rozměrech 1100 x 120 mm (délka x šířka) při uspořádání pro zkoušku čtyřbodovým ohybem. Na dno tepelné komory byly rozmístěny topné kabely, které zajišťují společně s instalovaným termostatem postupný nárůst teploty. Rovnoměrná cirkulace vzduchu je zajištěna uvnitř umístěným ventilátorem. Vzorky jsou uloženy na připravené podpory a následně namáhány konstantní hodnotou zatížení, kde tato hodnota není v průběhu zkoušky měněna. Po ustálení deformací je postupně zvyšována teplota až do hodnoty cca 65 oC. Průběh deformací při nárůstu teploty byl kontinuálně monitorován automatickou měřící ústřednou, kde byla především zaznamenávána změna průhybu jednotlivých vzorků a změna teploty v závislosti na čase. Nárůst deformací lze přisoudit postupné ztrátě smykového spolupůsobení mezi vloženými mezivrstvami a tabulemi skla. Celkově bylo odzkoušeno 6 různých druhů mezivrstev. Pro každou mezivrstvu jsou výsledky stanoveny jako průměr ze tří provedených zkoušek. Samotné hodnocení smykového spolupůsobení probíhá na základě dosažených experimentálních hodnot a je porovnáváno s provedenou numerickou počítačovou analýzou.