Vyšla kniha o průmyslové architektuře v poválečném Československu

Průmyslovou výstavbu v Československu po druhé světové válce by se pravděpodobně nepodařilo nastartovat bez transformace hospodářské politiky, projekční praxe a stavebnictví. Prostředí, ve kterém vznikala nová průmyslová architektura, bylo nicméně ještě komplikovanější – zvlášť, když významné změny, které se v něm odehrávaly, probíhaly spíše diskontinuálně, v atmosféře neustálého hledání optimálních možností, revizí i návratů. Proměnily se i podmínky, v nichž pracovali tvůrci průmyslových staveb – a to nejen architekti, ale také inženýři, urbanisté, technologové a další specialisté.

Kromě rozkrývání tohoto systémového zázemí kniha představuje na 400 staveb, areálů a nerealizovaných projektů. Tvoří opomíjenou a dnes i ohroženou kulturní vrstvu, kterou přehlížejí jak historici architektury, tak památková péče. I pokusy brát ji už jako součást průmyslového dědictví vyznívají poněkud váhavě a rozpačitě.

Publikace je výstupem z projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa podpořeného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II) Ministerstva kultury České republiky.

Knihu Jana Zikmunda je možné zakoupit ve vybraných knihkupectvích, například v Univerzitním knihkupectví odborné literatury v Národní technické knihovně nebo v knihkupectví Klubu Za starou Prahu u Juditiny věže.

Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992
Koncepce, text, grafická úprava a sazba: Jan Zikmund
Předmluva: Benjamin Fragner
Jazyková redakce: Hubert Guzik
Úprava reprodukcí: Jiří Klíma (Formall)
Vektorizace log: Lucia Mlynčeková
Produkce: Gabriel Fragner (Formall)
Výroba: Formall a Tiskárna Helbich
Vydalo: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Výzkumné centrum průmyslového dědictví v roce 2020
208 stran
ISBN 978-80-01-06743-7