Výzkumné centrum průmyslového dědictví mapuje průmyslové dědictví v České republice, podílí se na vědecké, pedagogické, publikační a osvětové činnosti při projektech záchrany průmyslového dědictví a připomíná historickou zkušenost i cíle udržitelného rozvoje. Mezioborovým zaměřením propojuje aktivity širokého spektra odborníků a institucí v rámci platformy Industriální stopy. Je členem mezinárodní organizace pro ochranu průmyslového dědictví TICCIH (The International Committee for the Conservation of the Industrial Heritage).
AKTUALITY
Web projektu NAKI
15. 10. 2023
Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT zprovoznilo na adrese zavodyprumyslu.cz webové stránky informující o právě řešeném projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita. Výzkum probíhá za podpory Ministerstva kultury České republiky v programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity NAKI III (2023–2027) a samostatné stránky mají napomoci k lepší propagaci výstupů a souvisejících aktivit.
Výstava Industriální situace v Lobči
18. 6. 2023
Výstava Industriální situace na Landscape Festivalu
22. 5. 2023
Více informací na landscape-festival.cz
Fotografie z vernisáže výstavy Industriální situace (foto Jakub Potůček)
Pivovary na druhou
8. 5. 2023
Publikace vydaná při příležitosti konference Pivovary na druhou, která se uskutečnila 20. dubna 2023 v Černokosteleckém pivovaru. Představuje nejen obnovené pivovary prezentované na setkání, ale také přehled dalších pivovarů, jež se za posledních 12 let podařilo rekonstruovat a v řadě z nich i obnovit vaření piva. Vydání brožury bylo financováno z Fondů EHP 2014–2021, v rámci projektu Revitalizace historického Liechtensteinského pivovaru, obnova původní technologie a zpřístupnění unikátního muzea pivovarnictví a archivu v Kostelci nad Černými lesy. Publikaci je možné stáhnout ve formátu pdf zde.
Kolektiv autorů, Pivovary na druhou, Praha 2023.
28 stran; česky; 15 černobílých vyobrazení; ISBN 978-80-01-07138-0 / texty Jana Domanická, Benjamin Fragner, Petr Holub, Jan Jirák, David Kapsia, Pavel Kodera, Petr Kolář a Jan Stulík, Jan Maláska, Petr Mandažiev, Jana Müllerová, Ladislav a Marie Pártlovi, Jan Pustějovský, Milan Starec, Jana a Milan Šrotovi, Marek Tichý, Ludmila Vacková, Josef Vašina, Aleš Vohánka, Libor Zajíc / editoři Milan Starec, Jan Zikmund / spolupráce Radek Soukup / grafická úprava Jan Forejt / úprava reprodukcí Jiří Klíma / produkce Gabriel Fragner / výroba a tisk Formall / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT ve spolupráci s Národním muzeem pivovarnictví
Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století. Extenze, transformace a identita.
3. 4. 2023
Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT zahájilo 1. března 2023 práci na pětiletém projektu, podpořeném v programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury České republiky – NAKI III (DH23P03OVV016).
Obecným cílem projektu je rozvíjení specifické národní a kulturní identity prostřednictvím poznání, interpretace, vyzdvižení kulturního významu a možností udržitelného zachování v současné době jedné z nejohroženějších skupin stavebních památek druhé poloviny 20. století, dosud stále přehlížených a nedoceněných i v rámci širokého spektra témat průmyslového dědictví. Projekt přímo navazuje na dva projekty NAKI, jichž bylo VCPD FA ČVUT řešitelem a využívá a rozvíjí výsledky dosaženého poznání pro další úroveň syntetizujícího a vyhodnocujícího výzkumu a jeho další aplikaci.
Obsah pojmu průmyslové dědictví je třeba rozšířit oproti dosavadnímu (tradičnímu) vnímání, chápání a zpracování. Konkrétním cílem projektu je proto poznání posunout ve dvou tematických a metodických liniích. V prvé řadě v časovém rámci, tedy se zaměřením na dosud nezmapovanou, přehlíženou a ohroženou kulturní vrstvu průmyslové architektury druhé poloviny 20. století, s potřebnými kontextuálními přesahy oběma směry – jak do meziválečného období, tak do transformačních devadesátých let.
Paralelní linie pak sleduje doprovodné společenské jevy, které ve sledovaném období přinesly potřebu a hledání nových interpretačních rovin průmyslového dědictví a vznik programových snah o jeho záchranu. Po čtyřiceti letech, tedy v časovém odstupu, který historici kladou jako základní podmínku pro objektivní hodnocení minulosti, se ocitáme v analogické situaci – předmětem zájmu se stává přehlížená vrstva architektonického dědictví, jejíž význam a hodnoty jsou obtížně pochopitelné a sdělitelné. S pohledem do minulosti je tedy evidentní, že argumenty musí být formulovány na jiném základě než doposud, stejně jako je třeba aktivizovat odborný a veřejný zájem o tyto stavby, než o ně přijdeme, aniž bychom se je stihli ze zpětného pohledu naučit vnímat a pochopit.
Téma, obsah i formální zpracování aplikačních a publikačních výsledků výzkumu jsou zvoleny tak, aby byly bezprostředně využitelné v oblastech činnosti profesních a vzdělávacích organizací, orgánů státní správy a samosprávy, soukromých subjektů, výzkumných institucí a v neposlední řadě odborné i laické veřejnosti.
Řešitelé: Mgr. Jan Zikmund, Ph.D. (garant projektu); PhDr. Benjamin Fragner; Mgr. Lukáš Beran, Ph.D.; Mgr. Jan Červinka; Mgr. Irena Lehkoživová, Ph.D.; Mgr. Jakub Potůček.
