Zprávy

Cestu k němu jsme museli hledat. Ladislav Lábus vzpomíná na filosofa Petra Rezka

V úterý 8. listopadu zemřel ve věku 74 let Petr Rezek, který po několik desetiletí silně ovlivňoval naše prostředí i osobnosti v oblasti filosofie, umění a architektury. Sám sebe nazýval – učitel filosofie, nikoli filosof. Nebyl jen učitelem filosofie a filosofů, ale i výtvarníků a architektů i teoretiků umění a architektury, věnoval se i hudbě, zejména opeře.
Petr Rezek (9. ledna 1948 – 8. listopadu 2022), foto Martin Němec

Spolu s odchodem Jiřího Ševčíka v dubnu 2022 jsme přišli během jednoho roku o dvě zřejmě nejvlivnější osobnosti, které formovaly od sedmdesátých let myšlení dvou generací architektů i výtvarníků a v případě Petra Rezka také filosofů. Ačkoli nebyli ve vedoucích pozicích na univerzitách nebo akademii, přesto podněcovali a určovali diskurz o zásadních mezioborových tématech.

Vystudoval psychologii, filosofii a estetiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Patřil k žákům filosofa Jana Patočky, měl blízko k historikovi umění Jindřichu Chalupeckému. Za normalizace, kromě několika let po ukončení studia, kdy pracoval jako klinický psycholog, nemohl vykonávat svoji profesi, ale jen nekvalifikovaná zaměstnání. Přesto nadále působil ve svém oboru. Vedl bytové semináře, občas měl veřejné přednášky či cykly přednášek a vydával v samizdatu nebo v Jazzové sekci.

Cestu k němu a jeho názorům i jejich promyšlené a působivé prezentaci jsme tehdy museli hledat. Kdo hledá, najde. Snaha nalézat, spojující jeho posluchače, spolu s promyšlenou prezentací názorů, měla až kultovní vliv a násobila sílu i význam sdělení.

Po roce 1989 mohl konečně učit a jako učitel fenomenologie, filosofie a teorie umění i architektury působit přímo na studenty – na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, Akademii výtvarných umění v Praze a zejména na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci.

Učení pojímal s vášní a poctivostí, někdy až nesmlouvavou upřímností, jako vše, čemu se věnoval – svým textům a konceptům, překladům i vydávání knih a časopisů, založení vlastního nakladatelství nebo práci knihovníka na Fakultě umění a architektury v Liberci.

V roce 2009 obdržel Cenu Toma Stopparda za knihu Architektonika a protoarchitektura a v roce 2014 Cenu F. X. Šaldy, udělenou za knihu Proklouznutí neboli smrt, vydanou v nakladatelství Ztichlá klika. Dlouhodobě byl oceňován těmi, co mu se zájmem i nadšením naslouchali a rozuměli. A měli kliku, že ho poznali předtím, než ztichl.

Ladislav Lábus

Za obsah této stránky zodpovídá: Ing. arch. Kateřina Rottová, Ph.D.