Kalendář

POZOR! V době od 17 hodin dne 10. 6. do 12 hodin dne 11. 6. 2021 nebude z technických důvodů dostupná služba ownCloud (úložiště pro portfolia).

Termín pro odevzdání portfolií pro mimořádné bakalářské přijímací řízení se proto posouvá do neděle 13. 6. 2021 do 14.00 h.

Letošní ročník série studentských vědeckých konferencí Politiky architektury / Územní plánování 2030 mapuje aktuální vize, znalosti a výzkumy v oblasti podpory a vytváření kvalitní stavební kultury. Cílem je rozvinutí mezioborové debaty k probíhající reformě územního plánování o přímo související oblasti strategického plánování, urbánní ekonomie a kvality vystavěného prostředí.

Při správě území v naší zemi spoléháme spíše na přímé regulační nástroje, vývoj nicméně směřuje k úpravě stávajících postupů a procesů. Smyslem správy sídel a krajin má být péče o kvalitu svěřeného území. Hlavním cílem už není plán, ale koncepční role plánovacích projektů.

Konferenci pořádá Ústav urbanismu FA ČVUT ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT.

Architekt Václav Hlaváček se svým týmem představí rozmanité přístupy k obnovám – od záchrany historických objektů ohrožených demolicí až po moderní přístavby v areálu Pražského hradu. Studio acht se vedle obnovy památek dlouhodobě zaměřuje také na konverze brownfieldů, což ilustruje příklad brněnské Ponávky a areálu bývalé textilní továrny Vlněna, včetně záchrany Bochnerova paláce. Přednáška přiblíží i projekt adaptace historického komplexu v ulici Na Příkopě pro komerční využití. Neméně zajímavou součástí práce Studia jsou i menší rekonstrukce, k nimž patří bytové interiéry či drobné památky.

Architekt Václav Hlaváček, absolvent modulu architektury a rekonstrukcí na Stavební fakultě ČVUT v Praze se zkušeností ze Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů pod vedením architekta Pavla Kupky, je vedoucím prestižního Studia acht. Českou kancelář tohoto původně holandského ateliéru založil Václav Hlaváček spolu s rotterdamskými kolegy v roce 1993. Od té doby se Studio pod Hlaváčkovým vedením rozrostlo do početného ateliéru s kancelářemi ve čtyřech českých a moravských městech, na kontě má řadu projektů a realizací všech měřítek a také jejich ocenění. Podstatnou část práce Studia acht tvoří obnovy historických staveb. Velkou pozornost vzbudila např. obnova a dostavba Nového proboštství, patrně nejvýraznější nový architektonický vstup v areálu Pražského hradu od dob Plečnikových úprav.

Ústav teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Národním archivem připravil výstavu věnovanou státní projekční organizaci Stavoprojekt, jejíž činnost se nesmazatelně zapsala do podoby českých měst či krajiny a ovlivnila tvorbu generací architektů a architektek. K vidění budou dosud nepublikované archivní materiály. Součástí výstavy je řada doprovodných programů.

Vernisáž proběhne 3. prosince 2025 v 18:00 v Galerii Jaroslava Fragnera.

Výstava potrvá od 4. prosince 2025 do 1. března 2026. Otevřeno středa až neděle od 14.00 do 19.00.

V říjnu a listopadu proběhl pilotní workshop LIM/BIM pro studenty a pedagogy Ústavu krajinářské architektury. Uzavře jej slavnostní vernisáž s debatou všech účastníků a dalších hostů. V pondělí 8. 12. od 17.00 hodin.

Může se zdát, že ochrana přírody a památková péče představují oblasti s natolik rozdílným předmětem zájmu, že pokus o hledání jejich souvztažnosti je ztrátou času. Cesty obou disciplín jsou i u nás dlouhodobě formálně rozděleny. Pokus sledovat v jejich minulosti projevy názorové blízkosti otevírá nový úhel pohledu na proces utváření postojů k životnímu prostředí. Za nabízeným tématem zatím nestojí soustavný výzkum ale spíše jen mezerovité tušení souvislostí.  Snad se ale i v této podobě může stát podnětem k mezioborové diskusi.

Doc. Ing. arch. Milena Hauserová, CSc. je právem respektovanou osobností nejen Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT, na němž dlouhodobě působí, ale celého oboru památkové péče a historie architektury u nás. Vedle svého hlavního odborného zájmu, jímž je středověká architektura se specializací na dějiny středověkého městského domu a sakrální architekturu, se intenzivně věnuje historii kulturní krajiny, zabývá se též teoretickými otázkami památkové péče a řadou dalších specializovaných témat včetně urbanismu měst.