Ing. arch. Martina Lehnertová

Ing. arch. Martina Lehnertová

15129 Ústav navrhování III

Každé sídlo je komplexní a mnohovrstevnatý útvar. Obývané sídlo je živým organismem, jehož vývoj není nikdy trvale ukončen. Proměňuje se v závislosti na ekonomické prosperitě území, pracovních příležitostech, počtu obyvatel, turistické atraktivitě, struktuře zástavby, limitech v území a řadě dalších vlivů. Také v případě historických sídelních struktur vykazujících kvality, jež je hodno památkově chránit, dochází k rozvoji. I v případě, kdy je sídlo pod plošnou památkovou ochranou, není žádoucí jeho rozvoj potlačit. Stagnace přináší dříve či později úpadek. Chceme-li, aby sídlo prosperovalo, musí být živé a schopné se rozvíjet. Člověk má přirozenou potřebu zaplňovat prostor kolem sebe. V atraktivních lokalitách dochází k čím dál většímu tlaku na zastavování prázdných míst. Především v rámci vesnických sídelních struktur může být tento tlak pro specifika území devastující. Vytrácí se charakter, identita, duch místa. Prázdno je v některých případech žádoucím jevem. Proč je důležité chránit prázdno ve struktuře vesnického sídla? Jaký význam má prázdný prostor pro harmonii sídla a jeho vnější i vnitřní obraz? Příspěvek široce definuje pojem prázdno, poukazuje na strach z prázdnoty a upozorňuje na důležitost zachování tak zvaného cenného prázdna. Tyto pojmy jsou specifikovány na konkrétních příkladech hodnotných vesnických sídel na Jesenicku v Moravskoslezském kraji v České republice.

Detail

Ing. arch. Martina Lehnertová

15129 Ústav navrhování III

Urbanismus sídel ve své elementární podstatě netvoří jen hmota, ale také fluidum různého skupenství, a to ve formě prostoru (vzduchu), či vody. Voda a vodní prvky jsou odjakživa nedílnou součástí sídel. Sídla vznikala při vodních zdrojích, bez kterých by nebyla života-schopná. Voda má řadu vlastností a její uplatnění v sídlech je mnohé. Od tekoucí řeky až po klidnou vodu ve váze na stole se beze sporu podílí na spoluutváření životního prostoru. Příspěvek je zaměřen na takové vodní prvky, které se odedávna spolupodílí na formování veřejného prostoru v historických sídlech. Vodní prvky se do veřejného prostoru sídel dostávaly pro zajištění základních potřeb obyvatel. Postupem času, s rozvojem sídel, se stávaly prvkem estetickým, s pozitivním vlivem na vnímání sídla obyvateli i návštěvníky. Některá sídla, především lázeňská, vznikla dokonce právě jen díky účinkům vody. V současnosti se dá říci, že je většina vodních prvků v sídlech vnímána pozitivně, na náměstích, v ulicích a dalších prostorech vznikají také zcela nové prvky. Vodní prvky nás pojí s historií a mají daleký přesah přes pouhou estetickou či prostoro-tvornou funkci. V případě novějších počinů vodní prvky veřejná prostranství doplňují o novou podstatu, jsou uplatňovány v roztodivných formách, od kašny až po mlžítko. Příspěvek stručnou formou předkládá vývoj vodních prvků v sídlech, posuzuje, jaký vliv má přítomnost vody na vnímání veřejného prostoru i lidské zdraví. Zároveň se zamýšlí nad formami vody i nad tím, jak k návratu či novým vodním prvkům přistupuje soudobá památková péče. Vodní prvky jsou pro sídla fenoménem, který nelze v žádném případě opomíjet.

Detail

Ing. arch. Martina Lehnertová

15129 Ústav navrhování III

Historická sídla jsou protkána cestní sítí, která se po staletí vyvíjela s ohledem na soudobé potřeby lidí, tato sídla užívajících. Každá vývojová etapa sídla je spojená s cestami, které přispívaly k proměnám sídelní struktury a celkovému rozvoji. S rostoucí intenzifikací dopravy se sídla potýkala s nutností se dopravě přizpůsobovat. Tehdy, stejně jako nyní, šlo o přirozenou transformaci, vycházející z nároků člověka na sídlo. Výrazných proměn jsme byli svědky v minulosti, kdy cestní síť formovala charakter sídel, a jsme jejich svědky i dnes. K razantním řešením pak docházelo především ve druhé polovině 20. století, kdy po staletí formovaný charakter sídel v mnohých případech nenávratně ustupuje nově budovaným komunikacím pro automobilovou dopravu. Téma pojednává o proměnách, kterými prošla historická sídla rozvojem cestní sítě a stále se zvyšujícími prostorovými nároky až do současnosti. Článek analyzuje nejen vliv dopravy na strukturu sídel, potažmo okolní krajiny, ale také přidružené prvky spojené s dopravou, které v historických sídlech významně vizuálně působí. Cílem příspěvku je obeznámení s problémy, se kterými se potýká současná památková péče v historických sídlech v kontextu nároků kladených na dopravní obslužnost a další přidružené problémy s tímto spojené. Smyslem článku je poukázat na kontinuální zvyšování nároků kladených na historická sídla z důvodu dopravní obslužnosti, stejně jako poukázat na problémy, které vznikají, je-li doprava potlačována. Historické sídlo je živý organismus, ve kterém je nutno neustále hledat rovnováhu, a to na všech úrovních, včetně dopravní.

Detail

Ing. arch. Martina Lehnertová

15129 Ústav navrhování III

The protectve belts of a heritage-protected buildings or areas are reaching their limits. Territories defned in this way are not the subject of protecton themselves. Some protected belts had the task of protectng themselves at the tme of their declaraton, not only the object of protecton for which they have been declared. Protectve belts are evidenced by the formulated conditons of protecton, precisely defned. The status of these territories has not been changed, but access to the implementaton for the protecton of historic values is increasingly limited. The defniton of protectve belts is strictly intended from legislative point of view. But from the point of view of applied heritage care, this concept is a path of a degradaton for the heritage values of some areas. The vision of ensuring the protecton of cultural values by declaring protected zone is out of sight. An analysis of the importance of the protectve belts is a must.

Detail