Všechny publikace
193 výsledků
Autoři
Potůček, J.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2025. ISBN 978-80-01-07458-9.
Rok
2025
Podkategorie
Kniha
Související lidé
Anotace
Publikace Architekt Michal Sborwitz a Velká Bystřice vznikla u příležitosti oslav 750 let od první písemné zmínky o obci Velká Bystřice, se kterou je architekt a jeho tým poslední dvě dekády neodmyslitelně spjat. Ačkoliv kniha věnuje hlavní pozornost jeho realizacím i plánovaným stavbám ve Velké Bystřici, je publikace uvozena Sborwitzovým medailonem následovaným kapitolou prezentující zejména architektovy rekonstrukce památek historické i moderní stavební kultury. Všechny kapitoly pak Michala Sborwitze představují jako výjimečnou tvůrčí osobnost, na kterou mohou být nejen občané Velké Bystřice právem hrdi. Publikace je výstupem projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI III.
Autoři
Lehkoživová, I.; Zikmund, J.
Publikováno v
Art antiques. 2025, 23(3), 44-53. ISSN 1213-8398.
Rok
2025
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Studie přibližuje budovy automatických telefonních ústředen jako jednu z nejohroženějších vrstev průmyslového dědictví a jako specifický stavební typ, reflektující v architektonickém řešení technický pokrok a význam telekomunikační sítě. Text zároveň představuje obsah kolektivní monografie ATÚ: Automatické telefonní ústředny: Společnost, technologie, architektura, která vznikla roku 2024 jako publikační výstup projektu NAKI Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita.
Autoři
Fragner, B.; Zikmund, J.; Betlach, J.; Blažek, L.; Frei, M.; Hora, J.; Horatschke, F.; Hromádka, Z. et al.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2025. ISBN 978-80-01-07457-2.
Rok
2025
Podkategorie
Kniha
Související lidé
Anotace
Publikace představuje příklady nového využití industriálních staveb, realizované v České republice v letech 2020–2025. Jsou představeny jako příklady současné architektonické tvorby, sledující priority udržitelnosti, zvolený interpretační klíč pak sleduje obecný problém vyrovnávání se s průmyslovým dědictvím a obsahovou i formální neukotveností zachování autenticity. Koncepce publikace je zasazená do širších souvislostí v úvodní studii, jednotlivé příklady jsou doprovázeny texty autorů a autorek.
Autoři
Potůček, J.
Publikováno v
e-Monumentica. 2025, 10(1), 22-30. ISSN 2695-1622.
Rok
2025
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Ačkoli byl funkcionalismus mezinárodním hnutím, v každé zemi, kde se úspěšně prosadil, lze identifikovat místní, či dokonce národní specifika. Ta se nejvýrazněji projevují v oblasti stavebních prvků, které umožnily uskutečnění principů funkcionalistické architektury a spoluutvářely její charakteristickou estetiku. Klíčovým konstrukčním prvkem meziválečného funkcionalismu bylo moderní, průmyslově vyráběné okno – přesněji řečeno ocelové okno –, které umožnilo setřít dříve nezpochybnitelnou hranici mezi exteriérem a interiérem a obdařit budovy zcela novou vizualitou. Tato studie přispívá prostřednictvím odkazů na stěžejní díla české funkcionalistické architektury k hlubšímu porozumění těmto prvkům, bez nichž by meziválečná architektura v českých zemích ztratila nejen svůj formální výraz, ale i identitu, částečně utvářenou vyspělou průmyslovou základnou.
Autoři
Zikmund, J.
Publikováno v
TICCIH Bulletin. 2024,(104A), 9-10. ISSN 1605-6647.
Rok
2024
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
On March 1st, 2023, the Research Centre for Industrial Heritage at the Faculty of Architecture of the Czech Technical University in Prague began work on a five-year research project supported under the National and Cultural Identity (NAKI III) Research and Development programme of the Ministry of Culture of the Czech Republic: ‘Industrial Architecture of the Second Half of the 20th Century: Extension, Transformation, and Identity’.
Autoři
Fragner, B.
Publikováno v
In: Industriální topografie: kulturní klastry – Česko – Evropa. Liberec: Technická univerzita v Liberci, Fakulta umění a architektury, 2024. p. 28-39. ISBN 978-80-88161-20-2.
Rok
2024
Podkategorie
Kapitola v knize
Související lidé
Anotace
Stále jde o závod s časem. Průmyslové dědictví je leckdy ohroženější než kdy dřív. Kvůli zanedbané údržbě, humpoláckým úpravám, zhoršujícímu se stavebně‑technickému stavu léta opuštěných technických a průmyslových objektů. Stává se to účelovým argumentem. Přibývá záminek pro demolice. Sledujeme paradoxní vývoj, charakteristický pro současnou situaci. Oproti době před dvaceti, třiceti lety už nechybějí informace, argumenty, mezinárodní srovnání, a hlavně přesvědčivé příklady dalšího využití. Podařilo se podrobněji zmapovat a upozornit na hodnoty, nedávno ještě přijímané s nedůvěrou, jako nedůležité. Mezitím jsou tématem akademického zájmu, součástí populární kultury, módou. Rozhodování o projektech nového využití opuštěných industriálních staveb se ale protahují, v prostředí převládající developerské výstavby je nesnadné je prosadit.
Autoři
Fragner, B.
Publikováno v
In: Industriální topografie: kulturní klastry – Česko – Evropa. Liberec: Technická univerzita v Liberci, Fakulta umění a architektury, 2024. p. 28-39. ISBN 978-80-88161-20-2.
Rok
2024
Podkategorie
Kapitola v knize
Související lidé
Anotace
Stále jde o závod s časem. Průmyslové dědictví je leckdy ohroženější než kdy dřív. Kvůli zanedbané údržbě, humpoláckým úpravám, zhoršujícímu se stavebně‑technickému stavu léta opuštěných technických a průmyslových objektů. Stává se to účelovým argumentem. Přibývá záminek pro demolice. Sledujeme paradoxní vývoj, charakteristický pro současnou situaci. Oproti době před dvaceti, třiceti lety už nechybějí informace, argumenty, mezinárodní srovnání, a hlavně přesvědčivé příklady dalšího využití. Podařilo se podrobněji zmapovat a upozornit na hodnoty, nedávno ještě přijímané s nedůvěrou, jako nedůležité. Mezitím jsou tématem akademického zájmu, součástí populární kultury, módou. Rozhodování o projektech nového využití opuštěných industriálních staveb se ale protahují, v prostředí převládající developerské výstavby je nesnadné je prosadit.
Autoři
Lehkoživová, I.; Zikmund, J.; Tóthová, L.; Aulický, V.; Efler, T.; Hájek, P.; Beran, L.; Červinka, J. et al.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2024. ISBN 978-80-01-07330-8.
Rok
2024
Podkategorie
Sborník
Související lidé
Ústav
Autoři
Lehkoživová, I.; Zikmund, J.; Beran, L.; Potůček, J.; Fragner, B.; Aulický, V.; Freiwillig, P.; Zavadská, B. et al.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2024. ISBN 978-80-01-07322-3.
Rok
2024
Podkategorie
Kniha
Související lidé
Anotace
Budovy telefonních ústředen dnes představují jednu z nejohroženějších skupin průmyslového dědictví. Expertně navrhované stavby v sobě ukrývaly objemná elektromechanická zařízení a zároveň vyjadřovaly technický pokrok a společenský význam veřejné telekomunikační sítě. Analogové systémy však byly záhy nahrazeny digitálními, nevyžadujícími již velké prostory ani lidskou obsluhu. Jejich budovy tak ztratily svůj smysl a mizí v rukou nových vlastníků. Kniha přináší přehled technologického, typologického a architektonického vývoje těchto staveb v Československu, věnuje se společenským a politickým souvislostem jejich vzniku i jejich autorům. Publikace vznikla jako součást projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita (DH23P03OVV016) v programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity NAKI III.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
Zprávy památkové péče. 2024, 84(2), 197-204. ISSN 1210-5538.
Rok
2024
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Studie si klade za cíl poznání stavebního vývoje a současného stavu významného pražského průmyslového areálu a především analýzu památkových hodnot, které jeho stavby nesou. Předpokládá, že běžná formální kritéria k vyhodnocení nestačí, že je zapotřebí vřazení těchto staveb do dalších, pro ně patřičnějších souvislostí – jak do zvláštního domácího hospodářského a politického vývoje, tak do obecného, globálního vývoje stavebních konstrukcí a technologií. Obsah archivních fondů, vzniklých činností zdejších stavebníků a pro ně pracující stavební společnosti, byl proto konfrontován s dobovou i recentní literaturou a zkoumáním in situ. Výsledná zjištění zpřesňují a prohlubují poznatky, na jejichž základě byla část staveb již před dvaceti lety prohlášena za kulturní památku – budoucnost předmětného areálu tedy již příliš neovlivní. Mohou však nasměrovat pozornost k dosud spíše přehlíženému dějinnému období poválečné obnovy a transformace i k aktuální problematice historie a ochrany mladší průmyslové architektury. V nejobecnější rovině pak prohlubují chápaní komplexního vztahu architektury a konstrukce.