OTISK

Projekt Otisk zkoumá stopy, které člověk zanechává v krajině, a zároveň stopy, které krajina zanechává v člověku. Skrze práci s místem, pamětí a materiálem vytváří prostor, který propojuje osobní příběhy s kolektivní zkušeností. Projekt klade důraz na pomalost, smyslové vnímání a citlivé zacházení s kontextem. Otisk je gestem – momentem návratů z přilehlé Vazební věznice - návrací vzpomínku v půdě - rybník, díky kterému se Litovický potok přirozenějí zapouští pod věznici a vzniká prostor pro setrvání. Voda se zde stává pamětí místa, tichým svědkem návratů, ale i nadějí pro budoucí proměny. Projekt Otisk navrhuje rybník jako pevný, avšak citlivě zasazený prvek – prostor pro zastavení i rozjímání, který propojuje věznici s krajinou skrze její přirozené procesy.