posvědceno oparem mládí

Během semestru jsme se věnovali opuštěnému místu nedaleko Číčovic, kousek za Prahou. Místo je oficiálně definováno jako “skládka stavebního odpadu” ale na mě působí naprosto jiným dojmem a rozhodně mi označení “skládka” přijde jako velmi povrchní. Chci, aby se člověk v mém návrhu cítil svobodně a volně. Aby prožíval samotu ale ne osamění, aby to bylo místo, kde může být sám sebou. Aby se mohl nechat pohltit neuspořádaností a lehkostí něžných kopců a vůní třepotající se trávy ve větru. Ráda bych vytvořila místo s hájky ve kterých budou pletené sítě do kterých se bude dát lehnout. Něžně obklopené zvlněnou krajinou. Chci poukázat na určitý vývoj v přírodě ovlivněné zásahy člověka a na to jak se místo může proměňovat. Změna neznamená zapomnění.