Proměna území velkolomu ČSA je několik staletí trvajícím procesem, jehož další dějství postupně započíná v návaznosti na probíhající ukončení povrchové těžby hnědého uhlí v letech 2025-2026. Nadcházející podoba regionu by částečně měla vycházet z historické podoby regionu, ačkoliv do jeho podoby radikálně zasáhla mezi lety 1950 a 1990 hnědouhelná těžba, během níž byla odkloněna řada vodních toků různé velikosti a zaniklo zde také devět sídelních útvarů. Cílem příspěvku je představit jednotlivé etapy tohoto podkrušnohorského regionu, zahrnující historické Komořanské jezero, následnou proměnu na zemědělskou krajinu propojenou drobnějšími vodními toky, krátkého návratu k dřívější podobně území formou vodní nádrže Dřínov, odklonem či omezením řady vodních toků kolem dobývacího prostoru hnědého uhlí až po aktuální úvahy o budoucnosti krajiny a vodního režimu v ní. Kromě dokumentů schvalovaných na různých úrovních místní, regionální či státní správy je nutno zohlednit i proměny přírody související s klimatickou změnou, která má mimo jiné vliv i na stav podzemních vod. Záměrem je prezentací minulosti, přítomnosti a plánované vs. návrhové budoucnosti území otevřít otázky o doposud přetrvávajících nejistotách a sporných bodech mezi jednotlivými projednávanými koncepcemi, které by vedly k návrhu a realizaci nové podoby území, přetrvávající po staletí.