V článku jsou prezentována data z rozsáhlejšího výzkumu (N = 2015) zaměřeného na zjišťování digitálních kompetencí středoškolských učitelů. Cílem výzkumu bylo zjistit znalostní a uživatelská specifika digitální kompetence učitelů věd o člověku a společnosti v porovnání s celým datovým souborem, specificky pak s učiteli ICT a technických věd. Jako nástroj sběru dat byl použit dotazník vlastní konstrukce. Analýza dat byla provedena pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti, chí-kvadrát testu dobré shody, ANOVA, T-testů pro dva nezávislé výběry a párových T-testů s využitím IBM SPSS Statistics, verze 24. Výzkum ukázal, že učitelé užívají ve výuce pouze jednoduché digitální prostředky, které nekladou velké nároky na didakticko-metodickou aplikaci. Naproti tomu náročnější prostředky (např. e-learning nebo virtuální laboratoř) užívají výrazně méně. Dále se ukázalo, že přestože učitelé pozitivně hodnotí pedagogický potenciál digitálních technologií, formy a prostředky digitálního vzdělávání jsou jim téměř neznámé. U vzorku tedy konstatujeme rozpor mezi očekáváním pedagogických efektů uplatnění digitálních technologií a pouze průměrně rozvinutými znalostními a uživatelskými aspekty digitálních kompetencí. Z hlediska znalostních a uživatelských specifik učitelé věd o člověku a společnosti statisticky významně zaostávají v posouzení svých znalostí a uživatelských dovedností především za učiteli ICT a technických předmětů. Ve srovnání s celým datovým souborem, který tvoří učitelé matematiky, přírodních, lékařských, zemědělských a environmentálních věd, učitelé praktického vyučování a výchov nevykazují statisticky významné rozdíly, byť i zde jsou jejich výsledky obvykle mírně horší.
Publikace