V současné době s rostoucí občanskou emancipací roste poptávka po participaci uživatelů řešeného území na navrhování a plánování jeho úprav a změn. Většina současných textů a úvah věnovaných participaci se věnuje technikám, tedy JAK s občany – uživateli veřejných prostranství diskutovat. Tento text se věnuje obsahu, tedy O ČEM diskutovat a jaké vstupy potřebuje architekt pro svoji práci; a to především v klíčovém momentu – při tvorbě zadání projektu. Prezentovaný přístup k participaci vychází z uvědomění, že je nezbytné a zároveň možné respektovat zároveň potřeby uživatelů ale i profesní odpovědnost a dovednosti architekta i delegovanou odpovědnost veřejné správy.